Nejslibnější zářijové filmové premiéry

Suverénně nejdražší film v historii české kinematografie inspirovaný životním osudem kontroverzního vojevůdce Jana Žižky z  Trocnova. Snímek, o kterém se hovoří tolik let, že jeho existenci tuší snad úplně každý. Spektákl, kde vedle sebe stojí domácí herecká špička a světové hvězdy typu Bena Fostera, Michaela Cainea nebo Tila Schweigera. Jan Žižka je už teď vším možným a chladným nechává málokoho. Odvážný režisér Petr Jákl (Kajínek) na něj vsadil nepředstavitelně mnoho. A my už brzy definitivně zjistíme, zda to za to stálo.

Měřeno množstvím obdržených cen, patří Slovo mezi nejúspěšnější snímky letošní karlovarské hlavní soutěže. Dostalo se na režisérku Beatu Parkanovou i představitele hlavní role Martina Fingera. Subtilní drama zasazené do doby kolem turbulentního roku 1968 podrobujícího těžké zkoušce morální kvality všech zúčastněných se nejspíš nestane kasovním trhákem, to však o jeho kvalitě vypovídá pramálo. Něco podobného ostatně platilo i pro debut Parkanové, kterým se v roce 2018 staly autobiograficky laděné Chvilky.

Islandský autor Guðmundur Arnar Guðmundsson slavil festivalové úspěchy už se svými krátkometrážními snímky. Celovečerní debut Kamenné srdce jeho pověst ještě posílil. Od té doby uteklo šest let. Nyní přichází s  dalším intimním dramatem. Krásné bytosti měly premiéru v únoru na Berlinale, a byť mu nejviditelnější ocenění unikla, diváci o snímku hovoří s nadšením – a to včetně těch českých, kteří jej viděli v Karlových Varech. Spojení islandské krajiny a drsného příběhu o dospívání zní každopádně velmi zajímavě.

A ještě jednou se musíme zastavit u karlovarské přehlídky filmů, celebrit a „celebrit“. V hlavní soutěži totiž uvedl svůj druhý snímek také 33letý Adam Sedlák (Domestik). A byť jeho BANGER. odešel ze slavnostního závěrečného večera s prázdnou, řada diváků i kritiků se nechala slyšet, že lepší film letos ve Varech neviděli. Na iPhone natočená sonda do života současné mládeže slibuje adrenalinovou jízdu noční Prahou pod vlivem tvrdých drog a v  rytmu rapu. A údajně vynikající herecké výkony Adama Mišíka a Marsella Bendiga.

Těžko si představit rozporuplnější přijetí, než jakého se dostalo novému snímku George Millera Tři tisíce let touhy na letošním festivale v  Cannes. Po jeho skončení se prý šest minut v kuse bouřlivě tleskalo. Zároveň se však ihned vyrojily hlasy od renomovaných novinářů, podle nichž se jedná o umělecký propadák málo vídaných rozměrů. Neuchopitelně zní i nastínění příběhu, kde to má jiskřit mezi intelektuálkou (Tilda Swinton) a – čtete správně – džinem z  lahve (Idris Elba). To vše má být zabaleno do opulentního vizuálního kabátu.