Jednou přijmeme zodpovědnost za své skutky
„Chci upozornit na zlo v činech premiéra Babiše a prezidenta Zemana a věřím, že brzy přijde změna.“ Těmito a dalšími podobně ostrými slovy uvedl Tomáš Klus svou novou desku ČAUČESKU. Její poslání je tudíž více než jasné. Politika byla hlavním tématem také při následujícím rozhovoru. Došlo však i na zpěvákovu někdejší sportovní kariéru.
Odpovědí se nabízí hned několik, ale proč právě letos nastal čas vydat svou „nejpolitičtější“ desku?
Nejsem moc plánovací typ a co se týče tvorby, tak vůbec, prostě sednu a píšu, co mě napadá, co prožívám. Protože politiku vnímám jako nedílnou součást každodenního života a apatii vůči ní jako důvod toho, proč stále více lidí propadá pocitu bezmocnosti, a co hůř, přijímá status oběti, tak burcuji. Je to má součást. Je to jedna z disciplín písničkáře. ČAUČESKU je mým svědectvím doby. Politická situace mě trápí, politická reprezentace je trapná a společnost tím trpí. Především (a zatím hlavně) morálně. Hudba budí naději. A já nepřestanu věřit, že jednou přijmeme zodpovědnost za své skutky, za celek, jehož jsme součástí a jehož prosperita se zrcadlí v (ne)spokojenosti společnosti. To je demokracie. Bdělá účast na veřejných věcech, ne pouhé: Můžu si říkat co chci. Tak o tom zpívám.
Jak vzhledem ke covidové situaci probíhalo její natáčení?
Mám písně vždy hotové už před nástupem do studia. Většinou jim s kapelou jen šijeme barevnější kabát. Tentokrát jej šil Jirka Burian a já je s prvním rozvolněním naběhl do jeho království nabékat.
Kdy vznikl nápad přizvat ke spolupráci investigativního novináře Jaroslava Kmentu?
Vlastně hned na začátku, když jsem zjistil, že mám pro Zembiše o jednu píseň víc než pro vlastní ženu a že už to vydá na desku. Když mi došlo, že je čas zatečkovat tuhle mou obsesi. Představoval jsem si, že to bude taková pohádka s písněmi. Že hudba budící emoce je fajn, ale vzhledem k tématu a způsobu, jakým hlavní aktéři chaotizují veřejný prostor relativizací pravdy, je dobré vzít do hry fakta. Jarda je nejfaktičtější a nejsystematičtější novinář, kterého znám. Jasná volba.
Můžete trochu přiblížit podobu vaší kooperace?
Zavolal jsem mu a on řekl: Jasně. Pak jsme se potkali ve studiu a udělali si hezké odpoledne. Takzvanou náhodou bylo, že Jarda dokončoval svou novou knihu na tohle téma, takže měl nabito.
Čtete ve volném čase politicky orientovanou literaturu? Které knihy tohoto zaměření na vás udělaly největší dojem?
Přečetl jsem právě celého Kmentu. A je to smutné, ale fantasticky zpracované čtení.
Kolik času trávíte četbou denních zpráv a odkud informace čerpáte?
Naordinoval jsem si hodinu denně. Rozloženou v průběhu dne. Čtu Respekt, iRozhlas, Reportéra a Seznam Zprávy. Ale není to striktní. Jsem zprávařský surfař.
Novináři z různých redakcí v poslední době odhalili hned několik zásadních kauz. Myslíte, že se u nás navzdory všemu daří kvalitní a zodpovědné žurnalistice?
Novináři prožívají těžké období. Nástup internetu dává možnost hlásat pravdu komukoli, bez zdrojů a důkazů. Tím se pravda ztrácí v dojmologii, sympatiích a bublinách. Navíc se politikům daří unavovat společnost tím, že jednu kauzu přehluší hned druhý den jiná. Tak zní ze všech občanských stran: já už na to nemám; už mě to nezajímá; to je furt něco, co já s tím...
Co jste říkal na snahu Mikuláše Mináře přestat do politiky pouze mluvit a stát se přímo její součástí?
Že to bylo ukvapené. Říkal jsem mu, že alespoň chvíli měl zkusit etablované strany a pak, se zkušeností z aktivní politiky, přijít s novým projektem. Problém politických stran u nás je slabé síto. Člověk s nekalými zájmy a penězi nemá problém v relativně krátkém čase stanout ve vysoké stranické funkci. To by se se širokou stranickou základnou dělalo obtížněji. Stejně tak bych byl pro, aby se do poslanecké sněmovny mohl dostat jen ten, kdo má za sebou komunální politiku. Kdo má zkušenost a jasnou stopu, jak pracuje, s kým a kam směřuje.
Už víte, koho budete na podzim volit? Neptám se vás na konkrétní jméno, spíš mě zajímá, jestli máte v tomto směru jasno.
Vím to a dlouho už nespím pod širákem.
Věříte, že se „to“ tentokrát zlomí?
Věřím.
Aby se celý rozhovor netočil pouze kolem politiky… Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste byl nadějným moderním pětibojařem?
S nostalgií a závistí vůči sobě samému. Běhal jsem tři kilometry pod devět minut a dvoustovku kraulem měl za 1.59,3. Dneska se v běžeckých botách cítím trapně.
Která disciplína by vám dnes dělala největší problémy?
Asi má někdejší nejsilnější. Plavání.
(* 1986, Třinec) je český písničkář, textař, skladatel, herec a bývalý moderní pětibojař, přičemž ve většině těchto disciplín patří k nejpopulárnějším v republice. Žije v Mníšku pod Brdy. ČAUČESKU je jeho osmým studiovým albem.
