Poklady z depozitářů vyprávějí unikátní příběhy

První místnost se věnuje relativně nedávné historii, a sice jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa. Tyto schůzky probíhaly v létě 1992 v Brně, konkrétně pak ve vile Tugendhat. Kromě modelu vily zde najdete původní židle, na kterých oba premiéři sedávali, a také další, poněkud nezvyklý artefakt. Jedná se o kus stromu, který byl němým svědkem této historické události. V další místnosti se návštěvník seznámí s polozapomenutou historií brněnského nábytkového designu. Ve třicátých letech 20. století patřily brněnské Spojené uměleckoprůmyslové závody k  největším nábytkovým továrnám v Československu.

Návštěvník zde může obdivovat funkcionalistickou židli od architekta Jindřich Halabaly. Dalším vystaveným „pokladem“ je pak osobité křeslo od výtvarníka Antonína Procházky, pojaté v duchu rondokubismu. Třetí výstavní místnost je věnována příběhu Německého domu. Iniciátorem výstavby byl podnikatel Friedrich Wannieck, který pomohl zakoupit pro tuto prestižní stavbu parcelu na dnešním Moravském náměstí. Německý dům se stal těžištěm společenského života brněnských Němců a stál zde od roku 1891 až do roku 1945. Ve vitríně je na výstavě k vidění několik málo dochovaných předmětů, které se podařilo zachránit po demolici domu.

V  následující místnosti na návštěvníka čeká vzácný kostýmní kord. Ten daroval v roce 1663 císař Leopold brněnskému poštmistrovi Johannu Georgu Metzgerovi za jeho hrdinský čin, kdy jako první informoval císaře Leopolda o vpádu Turků na Moravu. V  páté místnosti mohou hosté obdivovat bohatě zdobenou skleněnou lampu z  druhé poloviny 15. století, která byla nalezena při archeologickém průzkumu na náměstí Svobody v jedné z odpadních jímek. V té době byly podobné stolní lampy skutečným luxusem a mohli si je dovolit jen ti nejbohatší měšťané. Posledním exponátem výstavy je pak socha sv. Ludvíka z  Toulouse, jež vznikla v  osmdesátých letech 14. století. Jedná se tak o jeden z nejstarších předmětů, které má Muzeum města Brna ve svých sbírkách. Tato socha se do depozitáře muzea dostala z dnes už neexistující mateřské školy v Trnité ulici, původně však pravděpodobně pochází ze zbořeného kostela sv. Mikuláše na náměstí Svobody.

Celkově se dá říct, že je výstava Poklady z depozitářů velmi vydařená. Je pravdou, že někomu může připadat její koncept poněkud minimalistický. Na druhou stranu však není návštěvník zahlcen informacemi, a může tak plně prožít unikátní příběhy z dějin Brna.