Článek

Opat, vědec, Mendel

Gregor Johann Mendel, Magazín KULT* Brno
Historie
20. července 2022 si připomeneme 200 let od narození zakladatele genetiky, opata Gregora Johanna Mendela

Ačkoli se Johann Gregor Mendel v Brně přímo nenarodil, je s naším městem neodmyslitelně spjat. Především prostřednictvím augustiniánského kláštera na Starém Brně, který mu byl jako řeholníkovi dlouhá léta domovem a zároveň se stal i místem jeho zásadních výzkumů.

Johann Mendel se narodil 22. července 1822 v Hynčicích u Nového Jičína německým rodičům Antonovi a Rosine, rozené Schwirtlichové. Johann byl jejich jediným synem, mimo něj měli samé dcery. Do školy začal Johann chodit v roce 1831 v Hynčicích, ale jako nadaný žák odešel po dvou letech na vyšší školu piaristickou v Lipníku nad Bečvou, odkud po roce přestoupil do Opavy na gymnázium. V té době jej rodiče už nemohli finančně podporovat, proto absolvoval kurz pro soukromé učitele, aby si mohl vydělávat kondicemi a získal tak finanční prostředky pro další studium.

Po absolvování gymnázia se v roce 1840 zapsal ke studiu na Filozofické fakultě c. k. Františkovy univerzity v Olomouci (součástí byla i výuka polního hospodářství; pozn. red.), kde se prvně začal soustavně učit česky. Složitá finanční situace jej sice donutila, aby studia přerušil, ale v dalším roce se na univerzitu vrátil a školu dokončil.

Také čtěte
Zřejmě nejznámější román Jiřího Stránského, který se dočkal i výpravné seriálové podoby, vychází již...

Protože se jeho hmotné zabezpečení nelepšilo, rozhodl se po poradě s olomouckým profesorem Friedrichem Franzem – a s jeho doporučením – ucházet se v jednadvaceti letech o vstup do noviciátu augustiniánského kláštera v Brně. Dne 9. října 1843 Johann Mendel přijal řádové jméno Gregor a již od počátku svého působení zde projevoval mimořádný zájem o přírodní vědy.

Vedle teologického semináře proto studoval i zemědělské nauky u Františka Diebla na tehdejším filozofickém učilišti při brněnském německém gymnáziu (dnešní budova JAMU). Učiliště přitom fungovalo jako dvouletá nástavba, příprava na vysokou školu v době, kdy v Brně univerzita nebyla. Poté co byl 6. srpna 1847 vysvěcen na kněze, začal působit jako duchovní v brněnské Zemské nemocnici v Pekařské ulici. Při této činnosti však Mendel trpěl úzkostnými stavy, a to do té míry, že mu augustiniánský opat Cyril František Napp raději nabídl místo suplenta ve Znojmě, kde začal Mendel vyučovat řečtinu, latinu, němčinu a matematiku.

Mendelův včelín, Magazín KULT* Brno
Mendelův včelín s malou pracovnou kde se jako vášnivý včelař věnoval své zálibě a zároveň rozvíjel svá pozorování v oblasti genetiky.

Snad tím rozpoznal i jeho talent, protože podle dostupných pramenů byl Mendel jako učitel velmi úspěšný a mezi žáky oblíbený. Ovšem k dosažení stálého místa mu chyběly potřebné zkoušky. Tu první v roce 1850 nesložil. Proto mu bylo na jaře dalšího roku nabídnuto opět místo pouhého suplenta. Tentokrát „zaskakoval“ za nemocného profesora Jana Helceleta na Technickém učilišti („zárodek“ brněnského Vysokého učení technického), v dnešní budově Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně, naproti tehdejšímu německému gymnáziu.

Poté se bezmála třicetiletý Johann Gregor Mendel, opět na podnět opata Nappa, který vzdělání svých bratří řeholníků všeobecně podporoval, vydal na Vídeňskou univerzitu studovat přírodní vědy včetně paleontologie a mikroskopické botaniky. Po absolutoriu v roce 1854 začal působit jako učitel fyziky a přírodopisu na tehdejší německé Vyšší státní reálce v Brně – dnes škola v Jánské 22. Na této škole přednášel až do roku 1868, kdy byl zvolen opatem starobrněnského augustiniánského kláštera po zesnulém Cyrilu Františku Nappovi. 

Také čtěte
Všeobecně je vnímán především jako spisovatel. Přitom byl i pilotem, novinářem a do jisté míry i...

Když se v roce 1855 stal členem přírodovědecké sekce c. k. Moravskoslezské hospodářské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy (stála za zrodem Moravského zemského muzea; pozn. red.), byl už respektovaným a uznávaným šlechtitelem. V té době již zkoumal i jistou pravidelnost znaků vyskytujících se u hrachu setého (rozmnožuje se pohlavně), přičemž svá pozorování dokázal vyjádřit dokonce i matematicky.

Zásadní závěry z těchto pokusů poprvé představil členům Přírodovědeckého spolku v Brně na přednáškách 8. února a 8. března 1865. Tento spolek vznikl o čtyři roky dříve v budově německé reálky, kde Mendel přednášel a zároveň patřil k jeho zakládajícím členům. Přesto se zde jeho závěry o dědičnosti, které prezentoval pod názvem Pokusy s rostlinnými hybridy (Versuche über Pflanzen-Hybriden) setkaly s nepochopením.

Jako nadšený včelař nechal v roce 1868 postavit ve svahu nad starobrněnskou bazilikou včelín pro patnáct včelstev (později jich bylo až padesát) s malou pracovnou a věnoval se křížení různých plemen včel jako součásti dalšího výzkumu v oblasti genetiky. Zkoušel i různé způsoby zazimování včelstev a zjednodušení práce s úlem. 

Mendelův rukopis o Pokusech s rostlinnými hybridy, Magazín KULT* Brno
Mendelův rukopis o Pokusech s rostlinnými hybridy (foto: ČTK)

Jakkoli je Mendel znám především jako zakladatel genetiky, na vrcholné úrovni se věnoval například i meteorologii a jejím mimořádným úkazům. Popsal například větrnou smršť, která 13. října 1870 poničila nejen augustiniánský klášter, ale i část zástavby města Brna, čímž vytvořil první záznam o tornádu na světě.

Už jako opat, v roce 1870, převzal navíc od významného meteorologa a lékaře Pavla Olexíka povinnost zasílat meteorologická data tehdejšímu c. k. Centrálnímu ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni a nechal na Starém Brně vybudovat meteorologickou stanici. 

Také čtěte
Ekonom augustiniánského opatství při brněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie, farní vikář Jan Emil...

Co je o Mendelovi velmi málo známo, že se jako nejvyšší představený kláštera musel starat také o klášterní finance. Tento fakt a znalosti mu roce 1876 dopomohly, na návrh bývalého nadřízeného z reálky Josepha Auspitze, ke zvolení místoředitelem správy Moravské hypoteční banky. Banka tehdy sídlila v Kounicově paláci na dnešním náměstí Svobody (na jejím místě dnes stojí moderní palác Komerční banky; pozn. red.). Po odchodu jejího stávajícího ředitele se v roce 1881 Mendel stal dokonce jeho nástupcem. Tuto prestižní funkci však nezastával dlouho, neboť v roce 1883 prochladl, onemocněl zánětem ledvin a 6. ledna 1884 nemoci podlehl. 

Johannu Gregoru Mendelovi se jako zakladateli genetiky, podobně jako mnohým jiným pokrokářům, nedostalo ve své době pochopení. Spekuluje se dokonce, že jeho revoluční výzkumy byly příliš komplikované svojí formulací nebo že se dostal do „konfliktu“ s Darwinovou teorií proměnlivosti. V každém případě ke znovuobjevení a rozvoji výsledků jeho práce došlo, na přelomu 19. a 20. století, současně s rozvojem cytologie a nauky o buňkách vůbec. Tehdy se k jeho práci vrátili významní evropští biologové, kteří zároveň prokázali, že Mendelovy zákony dědičnosti platí nejen v rostlinné říši, ale i pro živočichy.

Mohlo by vás zajímat

Článek
Historie
Brněnští minorité vždy patřili mezi oblíbené kazatele a zpovědníky...
Článek
Ostatní
Mezi oceněné, architektonicky i technologicky zajímavé stavby patří...
Článek
Sport
Od 60. do 80. let minulého století zařídili, že Češi začali kromě...
Top
Článek
Ostatní
Ano, LHANÍ bylo nejzřetelnějším a nejtypičtějším znakem všech her, i...