Článek

Když se řekne Leonardo…

Leonardo da vinci, létající stroje technické muzeum. Magazín KULT* Brno
Historie
Leonardo da Vinci

Většině z nás se nejspíš vybaví Mona Lisa, obraz považovaný za nejslavnější portrét historie. Mladší ročníky si možná vzpomenou na amerického herce Di Capria. Ovšem i ten se údajně jmenuje po věhlasném géniovi z období renesance, po němž byla jednu dobu pojmenována také populárně vědecká stanice Českého rozhlasu.

Leonardo da Vinci, celým jménem Leonardo di ser Piero da Vinci, se narodil díky „milostnému románku“ notáře Piera a venkovanky Cathariny 15. dubna 1452 v horské vesnici Anchiano u města Vinci. Oba rodiče však následně uzavřeli sňatek s někým jiným, přičemž Piere uznal syna za vlastního. Tím Leonardo získal významné postavení i možnost vzdělání.

Otec z něj sice chtěl mít právníka, ale když rozpoznal synův malířský talent, přivedl jej jako čtrnáctiletého do dílny věhlasného sochaře Andrey del Verrocchia ve Florencii. Zde Leonardo získal široké znalosti nejen z oblasti malby a sochařství, ale také chemie, kovoobrábění nebo zpracování kůže, dřeva a textilií.

Tehdy bývalo zvykem, že nejnáročnější část obrazu nakreslil mistr sám a zbytek dokončovali pod mistrovým dohledem jeho žáci. Poté co Leonardo namaloval postavu anděla na obraze Křest Krista, prohlásil Verrocchio, že už jej nemá co naučit. Použil totiž techniku malování zvanou sfumato, při níž se vytrácejí ostré kontury malby a vzniká tak prostorový efekt.

Již jako malý chlapec byl Leonardo velmi zvídavý, což se později promítlo do šíře jeho aktivit. Zajímal se mimo jiné o přírodu, astronomii a jako malíř i o anatomii. Znalost anatomie pochopitelně provázela i jiné renesanční umělce, například Michelangela Buonarrotiho, autora proslulé sochy Davida.

Leonardo da vinci, létající stroje technické muzeum. Magazín KULT* Brno

Malířství považoval Leonardo za vrchol umění, a přestože za svůj život vytvořil tisíce skic, namaloval nakonec jen necelé dvě desítky obrazů. Zvláštní kapitolou v Da Vinciho tvorbě bylo i při tomto počtu portrétování.

Jeho portréty se vyznačují především zřetelnými tvary a tmavším pozadím. Nejslavnějším z nich je bezpochyby zmíněná Mona Lisa. Neméně pozornosti si však zaslouží také jeho další díla, třeba Madona ve skalách. Postavy na tomto obraze jsou totiž komponovány v perspektivě pyramidy, do prostoru, jako sousoší.

Krom výtvarného umění se Leonardo jako správný renesanční muž věnoval také architektuře a technice. Z jeho přibližně padesáti dochovaných deníků, jež nejsou do dnešních dnů zcela probádané, víme, že se často inspiroval přírodou. Studoval třeba let ptáků, byl fascinován vodou. Je považován za vynálezce či autora koncepcí strojů, například létajících nebo válečných.

Bohužel, drtivá část jeho návrhů nebyla zrealizována. Shodou okolností některé z nich, více než padesátka, budou letos ke zhlédnutí v Technickém muzeu v Brně. Výstava, jež nese název Stroje Leonarda Da Vinci, potrvá do konce roku a nabídne i reprodukce jeho nejslavnějších obrazů, včetně Mony Lisy.

Leonardo da vinci, létající stroje technické muzeum. Magazín KULT* Brno

Jako malíř se Leonardo věnoval také matematice a geometrii. Jedna z jeho nejslavnějších kreseb, která v sobě dokonale snoubí tyto obory, však není klasickou malbou, ale spíš skicou. Tzv. Vitruviánský muž, jehož dnes známe jako symbol rozumu a novověkého člověka.

Kresba muže vepsaná ve dvou polohách do dvou základních geometrických obrazců, kružnice a čtverce, vyjadřuje přesvědčení o harmonické kráse člověka i světa. Leonardo jej vytvořil na základě porozumění pro proporce největšího uměleckého díla, lidského těla, jak ho definoval římský architekt Marcus Vitruvius Pollius v prvním století před naším letopočtem.

V roce 1482 začal tehdy již sedmatřicetiletý Leonardo působit v Miláně u dvora vévody Lodovica Sforzy, kde setrval až do roku 1499. Mimo jiné se zde podílel na přípravách jezdeckého pomníku Lodovicova otce, slavného italského vojevůdce Francesca I. Sforzy. Kvůli potížím při odlévání však pomník nebyl realizován a samotný hliněný model byl následně zničen.

Pro svého mecenáše také pracoval na projektu poměrně přízemnějším – plánu odvodňování a zavodňování vévodových pozemků. V tomto svém vrcholném období však také vytvořil i své největší a nejnáročnější dílo, obraz Poslední večeře.

Jde o bezmála devět metrů širokou a pět metrů vysokou kresbu, jež se nachází v klášteře Santa Maria della Grazia v Miláně. Je zajímavé, že ač jde o nástěnnou malbu, z hlediska techniky se nejedná o fresku, kdy jsou barvy nanášeny na vlhkou omítku, ale o secco, kdy se pracuje se omítkou suchou.

V letech 1513–1514 pobýval Leonardo se svými žáky v paláci mladšího bratra tehdejšího papeže Lva X. v Římě, jako architekt, a na sklonku života přijal nabídku francouzského krále Františka I., který jej jmenoval svým dvorním malířem a inženýrem.

Sedmašedesátiletý Leonardo Da Vinci skonal v ústraní 23. dubna 1519. Není možné na tak malém prostoru obsáhnout odpovídajícím způsobem jeho dílo nebo výčet oborů, kterým se za svého života věnoval. Ani to není smyslem tohoto článku. Tím je spíš konstatování, že na tak nezměrný talent, který byl tomuto umělci dán, jeden lidský život jednoduše nestačil.

Stroje Leonarda da Vinci

Výstava s názvem Stroje Leonarda da Vinci nabízí výběr více než padesáti modelů da Vinciho strojů, které vytvořili italští řemeslníci přesně podle jeho plánů a návrhů.
Výstavu pořádá Technické muzeum v Brně ve spolupráci s produkční společností ARANEUS.

Mohlo by vás zajímat

Článek
Ostatní
Rozmanitý jídelníček prospívá tělu i mysli. Ovšem honba za dokonalým...
Článek
Historie
Připomínka 217. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří...
Článek
Ostatní
Na jaře a v létě jíme čerstvé ovoce a zeleninové saláty napěchované...
Článek
Ostatní
Přicházející zima nás nutí zalézt dovnitř, zklidnit rozjitřené...