Dvě vdovy

Životní cesty jsou podobné květinám. Umí být milostné a radostné, jindy zase žalostné a osamocené. Jarem kvetou do ojedinělé májové krásy, než je zima nechá uvadnout. Za nějaký čas se však objeví další kvítí, plné vůní a naděje. Stejnou poetikou v secesním hávu je podpořen příběh Dvou vdov, kdy truchlící Anežka potkává dávného nápadníka Ladislava, který jí do života přináší onu naději. Je tu však stále intrikující sestřenice Karolína, která s celým dějem zatočí.