Článek

Československý triumf na Expu '58

Československý pavilon. Expo 1958, Brusel. Magazín KULT* Brno
Historie
Československý pavilon na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu se sousoším Nový věk

Dnes je belgický Brusel vnímán především jako hlavní město Evropské unie – sídlí zde její řídicí orgány. V roce 1958, tedy dávno před tím, než sama EU vznikla, však patřila Bruselu pozornost celého světa z jiného důvodu. Tehdy se zde totiž od dubna do října konala světová výstava – Expo.

Po světové výstavě na Haiti v roce 1949, jež měla podtitul „Svátek míru“, bylo Expo 1958 (jako Expo jsou přitom světové výstavy oficiálně označeny až od začátku 21. století) organizováno jako první velká poválečná akce svého druhu, kterou během sedmi měsíců navštívilo 42 milionů lidí. Výstava tehdy nesla motto „Hodnocení světa pro humánnější svět“ a jeho symbolem bylo Atomium – dodnes stojící, 110 metrů vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát.

Dlužno dodat, že přestože v přínosech Expa 1958 jako přehlídky moderní vědy, kultury i designu nové generace převažují pozitiva, je někdy vnímána přece jen jako poněkud utopická. Světovou společnost sice prezentovala jako inovativní a svobodnou, ale v pozadí mnohdy stály totalitní režimy, například Sovětský svaz a tehdejší socialistické Československo. Proto se občas vedou spekulace o tom, jak se stalo, že zde ze strany těchto států bylo možné prezentovat něco jiného než tzv. socialistický realismus. Aby svět viděl, že i za železnou oponou vznikají projekty vkusné, nadčasové a apolitické.

Za přípravou na Expo 58 stálo totiž určité rozvolnění konce padesátých let 20. století a jeho tvůrčí tým v Československu dostal poměrně velkou realizační svobodu. Výsledkem činnosti tohoto týmu bylo především ocenění Zlatou hvězdou. Cenou pro nejlepší expozici, kterou na Expu dostal právě československý pavilon. Tento úspěch následně potvrdil směr dalšího vývoje československé architektury a užitého umění, označovaný později jako bruselský styl. Obecněji bychom jej mohli definovat jako měkký modernismus. Právě v tomto období totiž vznikly legendární skútr Čezeta 175/501, přezdívaný „prase“ nebo Tatra 603.

Také čtěte
Slovní spojení „Brno, veletržní město“ vzniklo po mimořádném úspěchu „Výstavy všeobecné kultury“...

Bruselské světové výstavy 1958 se spolu s Československem účastnilo více než padesát zemí z celého světa, vměstnaných ve sto padesáti (i tematicky zaměřených) pavilonech. Vedle Norska, Venezuely, Thajska či Vatikánu zde měly prezentace (a největší samostatné pavilony) USA, Francie a SSSR. Ten dokonce s modelem Sputniku, první umělé družice Země, kterou v předcházejícím roce vypustil na oběžnou dráhu.

Zvláštní kapitolou Expa 1958 byla expozice Belgického Konga. V letech 1908 až 1960 byla země v centrální části afrického kontinentu, dnes Demokratická republika Kongo, belgickou kolonií. Na Expu 1958 své působení v této africké zemi prezentovala pořadatelská země jako blahodárný vliv evropské civilizace na původní obyvatele Konga. Projekt byl ovšem nakonec po kritice a posléze i s nálepkou „Lidská ZOO“ předčasně ukončen.

Pavilony Expa 1958, stejně jako samotné expozice, byly projektovány individuálně, podobně jako nejstarší část brněnského výstaviště v čele s ikonickým pavilonem A, která vznikla pro potřeby Výstavy soudobé kultury v roce 1928 k desetiletému výročí založení samostatné Československé republiky.

Československý pavilon na Expu, jehož atraktivnější část se dochovala dodnes, vznikl podle plánů architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Celý pavilon byl po výstavě demontován a jeho hlavní část byla přenesena do areálu Pražského výstaviště, kde byl v roce 1991 poničen požárem, a nakonec stržen. Budova restaurace bruselského pavilonu byla umístěna do pražských Letňan a posléze přestavěna na kancelářské prostory. Nedávno se však navrátila ke svému „původnímu“ účelu a slouží pro potřeby výstavních prostor. 

Hlavním tématem naší prezentace v Bruselu byl „Jeden den v Československu“, rozdělený do tří hlavních okruhů „Práce – Kultura – Odpočinek“ a složený z dvanácti expozic, na kterých spolu s architektem Jindřichem Santarem spolupracoval mimo jiné i legendární výtvarník Jiří Trnka.

Jedním z vrcholů československého pavilonu byla i experimentální divadelní scéna Laterna magika. Na její představení se na Expu stály dlouhé fronty a ještě před ukončením výstavy požádalo čtrnáct států o její hostování, nebo dokonce o licenční provoz stejného typu divadla. Laterna magika přitom vznikla původně jen jako propojení filmu a jevištního vystoupení, kdy dochází ke zdánlivě živé interakci mezi živými a filmovými účinkujícími. Díky fenomenálnímu úspěchu se však později přeměnila na samostatný a trvalý soubor Národního divadla. Po návratu z Bruselu přesídlila do paláce Adria, aby se v roce 1983 přestěhovala do budovy Nové scény Národního divadla, kde sídlí dodnes.

Dalším významným počinem oceněným na Expu 1958 byl snímek Vynález zkázy režiséra Karla Zemana, jenž na Expu triumfoval v rámci filmového festivalu v sekci hraných filmů, do které se přihlásilo dvacet devět snímků z patnácti zemí. Zemanův film byl přijat opravdu velkolepě. Diváci tleskali už po prvních záběrech „rozpohybovaných“ rytin Édouarda Rioua a Léona Benetta z původních verneovek za hudebního doprovodu Zdeňka Lišky. A potlesk několikrát zopakovali i v průběhu celé projekce. Snímek byl nakonec oceněn Velkou cenou festivalu, což svým jednomyslným rozhodnutím stvrdila i mezinárodní filmová kritika. 

Celkem si Československo vedle Zlaté hvězdy za nejkrásnější pavilon odvezlo třináct ocenění, a to včetně Velké ceny světové expozice v Bruselu za sousoší Nový věk profesora brněnské techniky a Akademie výtvarných umění v Praze, Vincence Makovského. I tuto sochu můžeme dodnes obdivovat. Nachází se totiž přímo před hlavním vstupem na brněnské výstaviště na vysokém betonovém soklu a je od roku 1964 památkově chráněna. A přestože vypadá až údernicky (muž po levici „Slunce“ drží v rukou plány), jedná se o alegorické sousoší „Zemědělství“, „Slunce“ a „Vědy“.

Světová výstava Expo 1958 v Bruselu nebyla rozhodně největší ani nejnavštěvovanější svého druhu. Historicky však byla naše účast zde, na světových výstavách, nejúspěšnější. Jako ryzí důkaz toho, jak velký vliv na úspěch má nejen tvůrčí svoboda, ale i zodpovědnost. Proto se o Expu 58 hovoří jako o československém snu. Připomínce toho, jak se náš um světu líbil.

Mohlo by vás zajímat

Článek
Ostatní
Rozmanitý jídelníček prospívá tělu i mysli. Ovšem honba za dokonalým...
Článek
Historie
Připomínka 217. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří...
Článek
Ostatní
Na jaře a v létě jíme čerstvé ovoce a zeleninové saláty napěchované...
Článek
Ostatní
Přicházející zima nás nutí zalézt dovnitř, zklidnit rozjitřené...