Článek

Brněnské výstaviště

Článek Brněnské výstaviště, Veletrhy Brno. Magazín KULT*  Brno
Historie

Slovní spojení „Brno, veletržní město“ vzniklo po mimořádném úspěchu „Výstavy všeobecné kultury“ konané v roce 1928. Tehdy započala slavná éra brněnského výstaviště, architektonického unikátu na světové úrovni, který vyrostl na území Starého Brna. Věhlas, který s sebou tento areál nese, trvá dodnes.

Myšlenka na zřízení výstavních prostor v moravské metropoli vznikla již v první polovině 19. století. Rozvoj průmyslu a vznik manufaktur a továren s sebou nesl i potřebu prezentovat vyrobené zboží zcela jiným způsobem než na městských tržištích. Tehdejší výstavy se konaly na různých místech, např. v Moravském zemském muzeu na Zelném trhu, v prostorách Reduty, na prostranství dnešního Stadionu v Kounicově ulici nebo také v Lužánkách či v pisáreckém zábavním parku. A byly to výstavy skutečně zajímavé a přitažlivé pro veřejnost i odborníky. Právě jejich věhlas vedl k myšlence zřídit v Brně stálé výstaviště. Záměr se však podařilo uskutečnit až po vzniku samostatné republiky po roce 1918, kdy padl návrh uspořádat k desátému výročí existence československého státu reprezentativní výstavu.

Brno v té době měnilo svůj architektonický styl ze secese a historismu k novému směru – funkcionalismu – a disponovalo řadou mimořádně kvalitních architektů. Ti se zapojili do soutěže o ztvárnění celého areálu i jednotlivých pavilonů.

Brněnské výstaviště, Veletrhy Brno. Magazín KULT*  Brno
Výstavba pavilonu A

Lokalita pro vybudování nového výstaviště byla volena ze tří variant. Jednou byl prostor dnešního Boby Centra za Lužánkami, dále prostranství u Vojenské nemocnice Brno v Zábrdovicích a třetí možností mělo být území tzv. Bauerovy rampy v Pisárkách. Zvolen byl právě prostor pisárecký, a proto byla zakoupena od rodiny Bauerových lokalita, kde tato rodina již v polovině 19. století vystavěla starobrněnský cukrovar s dalšími technickými a hospodářskými objekty. Bylo to rozhodnutí velmi šťastné a vhodně navazovalo na komunikační směry městské i mezinárodní sítě.

Soutěž o urbanizační koncept výstaviště vyhrál pražský architekt Josef Kalous, který společně s architektem Emilem Králíkem koordinoval celou výstavbu. Do návrhů jednotlivých pavilonů se pak zapojili výjimeční architekti jako Josef Gočár, Pavel Janák nebo Bohuslav Fuchs.

Také čtěte
Pěstování vinné révy na Moravě je dle pramenů doloženo již ve 3. století našeho letopočtu, kdy za...

Výstavba pavilonů byla zahájena v lednu 1927 a dokončena v neuvěřitelně krátké době 14 měsíců. A výsledek byl doslova ohromující. Celý soubor staveb působil elegantně a moderně. Již v květnu 1928 byl areál za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka slavnostně otevřen a zanechal ve všech návštěvnících nezapomenutelný zážitek. Úspěch to byl skutečně mezinárodní a za všechny recenze vypovídá i hodnocení Karla Čapka v Národních listech, který se otevření nového areálu rovněž zúčastnil: 

Předem budiž konstatováno, že brněnská výstava určila svým celkovým rázem novou úroveň našemu výstavnictví. Sluší se, aby tam putoval každý, komu záleží na tom, aby srovnal tento výkon s dosavadními nebo zahraničními; ten málo intenzivní zájem pražského tisku i pražského publika o brněnskou výstavu je nejen politická, ale i kulturní ledabylost. Nemluvme o povinnosti; řekněme prostě, že stojí za to, jít a vidět...

Mohlo by vás zajímat

Článek
Ostatní
Rozmanitý jídelníček prospívá tělu i mysli. Ovšem honba za dokonalým...
Článek
Historie
Připomínka 217. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří...
Článek
Ostatní
Na jaře a v létě jíme čerstvé ovoce a zeleninové saláty napěchované...
Článek
Ostatní
Přicházející zima nás nutí zalézt dovnitř, zklidnit rozjitřené...