Článek

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno
Historie

Trhy a tržiště byly v minulosti skutečnými centry městského života a plnily úlohu nejen hospodářskou, ale i společenskou a kulturní. Zde bylo možno prodat i koupit zboží denní potřeby, potkávat se s přáteli a příbuznými, dovídat se novinky ze společnosti či se pobavit vystoupením nejrůznějších kejklířů, herců, muzikantů a siláků. Trhy přinášely městu významné ekonomické výhody v podobě tržních poplatků, zvýšeného návštěvnického ruchu, poplatků za ubytování a pohostinství. Současně však zvyšovaly nároky na bezpečnost hostů, obchodníků a jejich zboží.

K  někdejšímu koloritu Zelného trhu – největšího brněnského tržiště – patřily v  minulosti také dva specifické objekty: tzv. klec bláznů a pranýř. Nacházely se v dolní části trhu před Redutou v  blízkosti masných krámů. Redutě bližší klec bláznů byla skutečně nelidským zařízením, kam byli zavíráni převážně tělesně či duševně postižení lidé, vymykající se běžné představě o normálnosti, anebo „posedlí ďáblem“. Klec byla snýtovaná ze železných prutů tak, aby se v  ní nedalo sedět, stát ani ležet. Postižení tímto způsobem vystaveni davu často ani nechápali důvod svého utrpení a  zloby okolí.

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno

Vypálení cejchu na pranýři

Pranýř byl rovněž místem hanby a  pokoření, ale zároveň také trestem za drobné přestupky nebo mravnostní delikty. Na kruhovém třístupňovém základu stál sloup se čtyřbokou lucernou. Odsouzený byl přivázán ke kůlu, na krk mu byla umístěna cedulka s  proviněním a  po určitou dobu byl ponechán napospas davu, projevujícímu milost či nemilost nadávkami, urážkami i kamenováním. Někdy byl provinilec trestán i mrskáním březovými metlami, popřípadě vypálením cejchu. K  veřejné hanbě se takto odsuzovaly ponejvíce hašteřivé a záletné ženy, ale také nepoctiví řemeslníci a obchodníci. V roce 1600 byla pranýřem potrestána žena kloboučníka Jiřího prodávající hrnce sádla s lojovou výplní na dně. Hrnce jí byly uvázány na krk a po potupném průvodu ulicemi ji i s hrnci připoutali k pranýři na Zelném trhu.

Nepoctiví pekaři

máchaní v koši Nejžádanějším zbožím prodávaným na městských tržištích byly výrobky potravinářské, především chléb a  maso. Prodávaly se v  dřevěných přístřešcích, tzv. chlebných lavicích a masných krámech, na Horním i Dolním trhu. Produkty do těchto zařízení dodávali výhradně brněnští pekaři a řezníci, přičemž obě profese patřily z hlediska poctivosti prodeje k těm nejproblémovějším. Trestání veřejným pranýřováním náleželo k  běžným právním procedurám a  stížnosti na cech pekařů se táhnou celou jejich historií. Pekaři, kteří šidili své zákazníky, byli trestáni různým způsobem. Vyhláška z  roku 1744 stanovila, že pokud pečivo nebude mít příslušnou váhu, bude vlhké nebo jinak nepoživatelné, následuje při prvním zjištění trest zabavení zboží. Při druhém přestupku zboží propadne s pokutou šesti tolarů, potřetí bude nepoctivý pekař vymáchán v  koši nebo vystaven na pranýři, počtvrté ztratí měšťanství a bude mu odebráno právo vykonávat řemeslo. Trest mácháním se prováděl v proutěném koši zavěšeném na trámu za účasti soudce.

Také čtěte
Historie Reduty, Reduta, Národní divadlo Brno, Aleš Svoboda, magazín KULT* Brno
Reduta, stavba propojená s historií města již od hlubokého středověku, stojí v samém centru...

Na jeho pokyn odsouzeného pomalu spouštěli do vody a opět vytahovali za hlasitých projevů pozorovatelů. V  Brně se exekuce prováděly v  Hutterově rybníku v  místech dnešního náměstí 28. října. Veřejná potupa vystavením na pranýři byla vykonávána na Horním trhu a brněnští pekaři z ní měli velký strach. Svědčí o tom i přípis zaslaný roku 1713 brněnskému magistrátu, v němž pekaři poníženě a uctivě prosí, aby pranýř – „k naši prostituci zřízené dílo“ – dala rada před slavností Božího těla, na níž se vždy shromažďovalo množství lidí z celého města i okolí, odklidit. Neúměrnému zdražování a jiným nepravostem na tržištích měly bránit stálé městské tržní hlídky. K jejich posílení byla roku 1791 zavedena instituce občanských tržních dozorců. Bylo jich celkem čtrnáct (šest ve stálé službě a osm na vystřídání) a  jmenoval je purkmistr. Mimo stálý plat byla jejich výdělkem celá třetina ceny konfiskátů a pokut vybraných za přestupky. Přes mnoho takovýchto opatření úskoků a bezpráví na tržištích neubývalo a nepoctivost a podvody postihovaly téměř všechna obchodní odvětví.

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno

Mohlo by vás zajímat

Rozhovor
Bydlení
Chystáte se na novou kuchyň, obývák nebo rovnou na celý nový domov...
Článek
Bydlení
Rádi byste rekonstruovali svoji nemovitost? Potřebujete zateplit dům...
Článek
Ostatní
Byl jednou jeden dům, kde panoval klid a pohoda. Avšak jednoho dne...
Rozhovor
Byznys
Úspěšně podnikat zdaleka nemusejí jen lidé středního a vyššího věku...