Knihy

Zveřejněno dne 15. 10. 2016
RECENZE: Život pračlověka ve 21. století

Před několika lety začala žít na předměstí floridské Tampy takzvaná tajemná opice. Živila se odpadky a dlouho unikala místním ochráncům zvířat, kteří ji chtěli vrátit do přírody s argumentem, že opice do města nepatří. Přesně v tomto okamžiku pokládá Daniel E. Lieberman, autor knihy Příběh lidského těla, velice zajímavou otázku: A člověk do města patří?



Otázek klade uznávaný evoluční biolog mnohem víc. Proč lidská těla vypadají tak, jak vypadají? Na jaký způsob života jsou adaptována? Proč trpíme chorobami, které kdysi bývaly velmi vzácné? Aby na ně mohl odpovědět, vezme čtenáře až na počátek lidského věku ke společnému prapředku šimpanzů a lidí. Krok za krokem společně s Liebermanem putujeme africkými savanami a jsme svědky proměny těl a způsobu života prvních lidí. 

Většina vyprávění o lidské evoluci končí ve chvíli, kdy homo sapiens nahradil neandrtálce. Ale to je pro Liebermana jen první třetina příběhu, ten pokračuje dál, zemědělskou a průmyslovou revolucí. Právě v tomto rozšíření pohledu na evoluci člověka spatřuji jeden z největších přínosů Příběhu lidského těla.

V poslední části knihy se autor zabývá nemocemi typu rakoviny nebo cukrovky 2. typu, které označuje za nemoci z nesouladu. Dnešní lidé mají totiž stejná těla jako lovci a sběrači. Ta jsou výborně adaptovaná na potravu s vysokým obsahem vlákniny, minimem cukru a také na velké množství pohybu. Ale vývoj prostředí, ve kterém člověk žije, je tak rychlý, že se geny nestíhají přirozeným výběrem přizpůsobovat. Pokud sedí „pravěké“ tělo celý den u počítače nebo na gauči, často vznikají zdravotní problémy. Liebermanův přístup je sympatický v tom, že nám sice předkládá důkazy škodlivosti moderního životního stylu, ale zároveň nezavrhuje různé vymoženosti a neposílá lidstvo zpět na stromy.

Na pěti stech stranách vypráví autor nadmíru zajímavý příběh. Kniha vychází v edici Pod povrchem a taková skutečně je. Přestože jde hodně do detailu, je napsána tak, že všemu porozumí i laik. Ale je pravda, že kniha občas zabíhá do takové hloubky, že některé pasáže ocení spíš fanoušci biologie než běžní čtenáři.

Před poměrně tlustou knihou má možná nejeden člověk respekt. Není však třeba se bát. Autor děj přehledně člení do třístránkových podkapitol, takže i náročnější téma se stává dobře stravitelným. Text také na mnohých místech dokreslují grafy a ilustrace. Za drobné minus považuji to, že se autor v textu zmíní o grafu, ale čtenář si ho musí nalistovat až o několik stran dál. Naopak velkou pochvalu si v nakladatelství zaslouží za skvělou redakční práci, která mimo jiné zcela eliminovala překlepy nebo pravopisné chyby.

Příběh lidského těla: evoluce, zdraví a nemoci
Daniel E. Lieberman
Jan Melvil Publishing, 2016

Kateřina Foltánková
Článek otištěn v Kult 10/16
 Přidejte k článku první komentář >> 


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+