Komedie k pobavení, pousmání, solidní výkony herců, režijní nápady, vtipy, gagy, divadlo na divadle. Režijní nastudování Stanislava Slováka má atmosféru, šmrnc a drží divákovu pozornost, i když stopáž téměř tři hodiny s pauzou je vzhledem k nenáročnosti děje poměrně dlouhá. Scéna Jaroslava Milfajta zasazuje komedii do prostoru jednoduchého pódia pro kočovné herce, avšak s prvky Alžbětínského divadla. Hrací prostor je zezadu ohraničen půlkruhovou dvoupodlažní částí s „lóžemi“, vpředu krátkým molem lemovaným diváckými židlemi protaženým nad uzavřené orchestřiště. Kostýmy Andreji Kučerové mají jakýsi univerzální civilní základ „ochucený“ historizujícími prvky a doplňky.
Kořením hry je bezpočet pohybových gagových, občas i takřka artistických čísel herců. Kateřina v podání Radky Coufalové představuje nezkrotnou tak trochu teenagerovskou divošku, jejíž vzpupnost je prezentována jako reakce na křivdy a nepochopení okolí. Principála a otce Kateřiny (Battista) ztvárňuje čerstvý jubilant Zdeněk Junák (60). Roli „krotitele“ Petruccia si doslova užívá Martin Havelka. Z dalších nelze nezmínit zejména pohybové gagy Tomáše Saghera coby nejstaršího nápadníka Gremia. Příjemným „doplňkem“ celkového lechtivě komediálního ladění prosincové novinky je hudba Karla Cóna.
Zkrocení zlé ženy
Činoherní scéna, Městské divadlo Brno
Psáno z premiéry 17. prosince 2011
Copyright © 2005–2012 Radek Holík