vzdělání, obor, škola, základní škola, střední škola, vysoká škola, scio, přijímačky, přípravné testy, přijímací řízení, kam na vysokou,

A má vůbec smysl někam dál postupovat? Hlásí se přece tolik lidí… A hlásí se taky pochyby a nervozita, nebo odhodlání a optimismus.

Těžký výběr
Starší generace vždycky s oblibou připomínají, jak obrovské máme my mladí možnosti seberealizace a jakou máme výhodu, že nejsme omezováni (ne)příslušností ke straně našich rodičů nebo politickými bariérami. Jistě, ale není ten široký výběr škol a oborů někdy přítěží? Nabídka možností vzdělávání je tak pestrá, že není snadné se v ní orientovat.
Pokud nepatříte k těm, kteří cítí, že jejich profesionální dráha je dávno určena, a už od základní školy cílevědomě směřují k získání titulu ve vytoužené profesi, pak se možná budete chtít poohlédnout po rádcích na vaší cestě osobním vzděláváním a profesním růstem. Mohou jimi být příručky odhalující vaše silné stránky, katalogy a webové prezentace škol a vzdělávacích institucí, veletrhy zaměřené na vzdělání nebo rady a inspirace přátel a rodiny.

Základní školu si většina z nás nevybírá, ale mnozí žáčci jsou postaveni před zásadní rozhodnutí už v páté třídě, kdy se nabízí možnost přechodu na specializované či všeobecné víceleté gymnázium nebo na uměleckou školu. V této fázi za ně stále ještě do velké míry rozhodují rodiče – na základě svých osobních představ o budoucnosti dítěte nebo reálném talentu a preferencích ratolesti. Víceleté gymnázium zajistí dítěti klid na dalších osm let a odkládá další závažné rozhodnutí až na dobu rané dospělosti.
Ale co ti ostatní, kteří zůstanou na „základce“? Jak odhalit své dosud skryté talenty a rozhodnout se pro tu nejlepší střední školu? Děti jsou často ovlivněny povoláním a zaměřením svých rodičů – tatínek je ekonom, a tak je přirozeným dalším stupněm jeho dcery střední škola se zaměřením na ekonomii a administrativu, nebo gymnázium, které ji připraví pro úspěšné studium na vysoké škole.
A jak si tedy zajistit tu nejlepší volbu střední školy? Za prvé je třeba zaměřit se na své zájmy a také schopnosti. Za druhé zvážit dopravu nebo možnosti ubytování v místě školy. Za třetí zjistit, jaké jsou reálné šance na přijetí. Za čtvrté – která z nabízejících se škol bude nejlepší? Většinu informací, které vám s rozhodnutím pomohou, najdete na webových stránkách školy, v tištěných materiálech distribuovaných ve škole nebo na dnech otevřených dveří. Tam se setkáte i s personálem a ochutnáte atmosféru místa, která vám mnohdy napoví víc než dvacet brožurek.

Trojitá šance
Příjemnou novinkou středoškolského vzdělávání je, že nyní lze podat až tři přihlášky na různé školy – to zvyšuje možnost uspět především z psychologického hlediska. Přijímačky pak nejsou tak stresující – když to nevyjde tady, třeba to vyjde jinde. Ale jak se na zkoušky připravit? Zjistěte si co nejpřesněji, z čeho se bude zkouška skládat – na většině škol vám doporučí i materiály, ze kterých se můžete učit. Rozumně a realisticky si rozdělte sumu nutnou k projití a zkuste vytrvat u rituálu „každý den aspoň 30 minut“. Některé střední školy vypisují i přípravné kurzy, ale ty jsou pořád spíš výjimkou. Vyzkoušet můžete sami sebe i na tzv. zkouškách nanečisto. Zkoušky nabízejí různá vzdělávací zařízení a jejich ceny se pohybují od 230 Kč za jednu sérii otázek. Ukázku ke stažení zdarma najdete třeba na www.zkousky-nanecisto.cz. A na závěr drobná rada – nejprve volte školu podle svého srdce, pokud opravdu tápete, zabrouzdejte databázemi středních škol, které najdete na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz) nebo na webu Ústavu pro informace ve vzdělávání (www.uiv.cz). Zvažte své koníčky a zájmy, nechejte se inspirovat nabídkou škol a určitě aspoň ty tři, na které se podle zákona můžete hlásit, vytipujete. Nakonec – nabídka je opravdu široká a školy trpí nedostatkem žáků a studentů!

Uplatním se?
Mnozí budou určitě vážit i podle dobových potřeb – existují statistiky vypisující nejlépe placená, nejžádanější nebo nejprestižnější povolání. Pokud vás zatím netáhne konkrétní obor lidské činnosti, můžou být i tyto předměty zajímavou inspirací. Podle žebříčku zveřejněného na www.finance.cz je nejlépe placeným povoláním pozice ředitele - bank, velkých podniků, pojišťoven, pozice ekonomického nebo obchodního ředitele či náměstka. Naopak nejhůře jsou placené zdravotní sestry, knihovníci nebo pošťáci, tedy nejen nekvalifikovaná povolání. Největší společenskou prestiž získáte, stanete-li se lékařem, vědcem, učitelem na vysoké škole nebo v neposlední řadě třeba profesionálním sportovcem. Obecně u nás stále platí, že finančně i kariérně je výhodnější být mužem, pracovat ve velkém městě a hlavně – mít dokončené vysokoškolské vzdělání.

Za pár měsíců vás čeká maturita a uzávěrky pro podání přihlášek na vysokou školu klepou na dveře. Je nejvyšší čas se rozhodnout. V počtu podaných přihlášek vás mohou omezovat pouze finance nebo čas – jejich množství zákon nijak nestanovuje. A kam se tedy hlásit? Pokud budete maturovat na strojní průmyslovce, pravděpodobně jsou vaše preference více či méně dané. V úvahu připadají školy technického zaměření, třeba brněnská VUT nebo pražská ČVUT. Pokud studujete střední školu zaměřenou na ekonomiku, možná vás budou lákat ekonomické obory, právo nebo management. Díky studiu na specializovaném jazykovém gymnáziu se možná rozhodnete pro univerzitní studium jazyků, jejichž základy máte a pro které vidíte určité uplatnění. A tak bychom mohli pokračovat dál – na specializovaných středních školách můžete získat znalosti daného oboru, a pokud vás zaujme nebo se dokonce stane vaší vášní, přirozeně zkusíte navázat studiem tohoto oboru na vyšším stupni.

Roční pauza
Od každého vás baví něco a všechno vám „jde“, nebo vám „jde“ všechno stejně špatně? Rozhodně to neznamená, že byste měli na vysokoškolské studium zanevřít. Mnohokrát už byl na třídním srazu největší hvězdou propadlík, který se plně projevil a vytříbil až ve svém živlu díky výběru toho správného studia. Ještě než vám nastíním možná východiska této situace, zmíním velmi populární a tradiční taktiku středoškolských studentů, která je u nás zatím málo rozšířená, ale v západních zemích, především ve Spojených státech, se těší velké oblibě. Studenti tu často stres z přijímaček ještě před maturitou neřeší – krátce po ní totiž odjíždějí na tvz. gap year, tedy přechodný rok, který procestují po světě nebo v některých případech „proflákají" doma. Ačkoli je gap year možná často jen oddalováním rozhodnutí nebo dospělosti, určitá pozitiva s sebou přináší – pokud se vydáte do světa, otevřou se vám obzory, nahlédnete do jiných kultur, do jiných způsobů myšlení a může se stát, že vám najednou bude úplně jasné, kam chcete směřovat své kroky. Při svém přechodném roku nemusíte velkopansky procestovat svět – stačí, když vyrazíte do zahraničí jako dobrovolník (existuje mnoho projektů, které vám to umožní), přes agenturu za prací, anebo si najdete práci doma. Zabrouzdejte třeba na www.staff.cz nebo www.nazkusenou.cz.

Jděte na to přes otevřené dveře
Pokud se rozhodně chcete hlásit na nějakou vysokou školu , ale pořád si nemůžete vybrat, zajděte na veletrh Gaudeamus. V Praze se koná v lednu a v Brně v listopadu. Jedná se o veletrh evropského pomaturitního a celoživotního vzdělávání, takže i ti z vás, kteří mají maturitu nebo vysokou školu dávno za sebou, na něm mohou najít inspiraci pro další vzdělávání nebo rozšiřování kvalifikace. Jednotlivé školy mají na veletrhu své prezentační stánky, zakoupit si můžete katalog všech škol u nás nebo si nechat poradit ohledně studia v zahraničí. Ani u vysokých nebo vyšších odborných škol nezapomeňte na dny otevřených dveří, při nichž si můžete popovídat přímo s vyučujícími. Ptejte se konkrétně, poraďte se s nimi o svých nápadech a profesních touhách. Třeba vám sami doporučí jinou školu, nebo naopak navážete vztah, který může ovlivnit celou vaši kariéru.

Za důkladné prostudování rozhodně stojí i webové prezentace škol – jejich přehledy najdete na www.kampomaturite.cz, www.vysokeskoly.cz nebo třeba www.vejska.cz. Zjistěte si, kolik studentů školu úspěšně dokončí, jaké jsou vaše šance na přijetí, zda na škole vyučují cenění odborníci, na kolik je výuka časově náročná (pokud spolu se školou potřebujete zvládat i brigádu, bude tento bod velmi důležitý), jaké jsou možnosti ubytování, technické zázemí nebo možnosti spolupráce se zahraničními školami.

Vedle veřejných škol, které poskytují studium zdarma, se můžete hlásit i na školy soukromé, které jsou sice placené, ale je obecně jednodušší se na ně dostat (mnohé z nich ani nevypisují přijímací zkoušky, což ovšem neznamená, že jejich „kvalita" je vždy nižší – na mnohých z nich učí univerzitní učitelé nebo uznávaní odborníci). Určitě prozkoumejte i nabídku vyšších odborných škol. Studium na nich je kratší (obvykle trvá tři roky) a mnohokrát může nabídnout více praxe a zkušeností v reálném prostředí než univerzity. Pro vyčerpávající přehled se podívejte na www.vyssiodborneskoly.com.

Základním předpokladem je tedy výběr oboru. Pokud si opravdu nejste jistí, nebojte se své rozhodnutí oddálit. Už dávno neplatí, že je nutné ukončit veškeré své životní vzdělání v jednom nepřetržitém tahu. Naopak, nové zkušenosti vás mohou posunout a pomohou vám vytříbit náhled na svět a nalézt místo, které byste ve společnosti rádi zaujali.
Pokud jste si už vybrali, stačí jen vyplnit přihlášku. Ty většina škol nabízí online, jen někdy je zapotřebí doplnit materiály, jako třeba osvědčení o prospěchu ze střední školy, a zaslat je poštou (nezapomeňte, že přijímací zkoušky na umělecké školy se často řídí odlišnými pravidly, mají jiné termíny a obsáhlejší požadavky). Poplatek za přihlášku se pohybuje od 400 do 500 Kč. V online přihlašovací aplikaci se vám většinou dostane potvrzení, že vaše přihláška byla úspěšně přijata.

Přípravné kurzy
Pokud se už dopředu obáváte neúspěchu z přijímacích zkoušek nebo jste zvolili obor, který je mezi vyhledávanými, a bojíte se svých konkurentů, zkuste se poohlédnout po přípravných kurzech. Nejsou sice nejlevnější, ale zaručí vám jistý náskok. Vybírat můžete mezi celoročními kurzy (tzv. nultý ročník) a kurzy krátkodobými. Celoroční kurzy však neberte jako prodlouženou dobu hledání, pokud si daným oborem nejste zcela jisti. Ani ty nejdražší kurzy nemusí znamenat úspěch, ale jejich kvalita se stále zlepšuje a mezi studenty je o ně veliký zájem. Jejich účinnost nezáleží jen na jejich kvalitě, ale samozřejmě i na vašem zájmu a postoji. Vyžaduje-li si váš vybraný obor národní srovnávací zkoušky, máte možnost využít SCIO testy (www.scio.cz). Jejich složení se vám může hodit i u fakult, kde nejsou národní srovnávací zkoušky povinné. Přihlásit se můžete ještě ve třech termínech, a to do 18. února, 18. března a 15. dubna.  Jejich cena se pohybuje od 400 do 700 Kč. Vedle přípravných kurzů univerzit nabízejí podobné služby i školicí zařízení, jako např. www.tutor.cz – zde vás připraví na více než 30 oborů dle vašeho výběru a úspěšnost v přijetí se pohybuje okolo 95 %.

Tak co, máte už vybráno? Hodně štěstí.