Historie

Zveřejněno dne 5. 9. 2021
Jezero pod Petrovem
Petrov je jedno z míst, kde dějiny Brna začínají a kde se historie i současnost nesmazatelným způsobem zapisuje do povědomí obyvatel i návštěvníků města. Jméno „Petrov“ návrší získalo podle chrámu sv. Petra a tvoří společně se Špilberkem nejvýraznější dominantu, zvedající se na jižním okraji historického jádra města.



Pokud přicházíme na Petrov ve směru od Šilingrova náměstí, stoupáme ulicí Biskupskou až k zatravněné ploše trojúhelníkového tvaru, kde se cesta rozdvojuje. Napravo stoupáme dále ke katedrále a nalevo směřujeme dolů Petrskou ulicí na Zelný trh. Právě na tomto místě u schodů stála v polovině 14. století Svatopetrská škola a ulička pod ní se nazývala „Pod školou“. Stály zde celkem čtyři domy, které patřívaly kněžím, řediteli kůru, kostelníkovi a kapitulní hospodě „U veliké dýmky“, které však nikdo neřekl jinak než „U fajfky“. Domy byly do Biskupské ulice přízemní, avšak do uličky patrové. V 80. letech 19. století byly zbourány a dochovaly se jen sklepní prostory, přístupné nyní pouze poklopem umístěným v travnaté ploše.

Tento sklepní prostor středověkého původu je částečně vytesán ve skalním masivu a částečně dozděn cihelnou vyzdívkou. Jeho největší zvláštností jsou však dvě velmi vydatné studny, které se zde nacházejí. Vydatnost studní je v tomto případě dána výskytem tzv. puklinových pramenů. Ty vznikají působením tlaku podzemních vod do zvětralé diabasové skály a puklinami tohoto masivu prýští na povrch. Proto je i tento sklep neustále zaplavován spodní vodou a ta, pokud není odčerpána, zde vytváří přirozenou vodní nádrž. Proto bylo nutné při průzkumu tohoto sklepení použít nafukovací člun a při svitu svítilen proplouvat pod klenbou, porostlou krápníkovou výzdobou, která vznikla průsakem povrchových vod. Odtud tedy zřejmě pramení vznik legendy o „jezeru pod Petrovem“.

Původně sklepy sloužily potřebám hostince a podle sortimentu v reklamě listů Moravské orlice z roku 1867 patřila „staroznámá pivnice U velké dýmky“ na Petrově se svým „dobře odleželým ležákem“ k velmi vyhledávaným. Na stravu se návštěvníci mohli předplatit a také se zde přijímaly zakázky na celá vědra piva. V sobotu byly servírovány čerstvé domácí jitrnice. Pravidelnými návštěvníky bývali „počestní mistři řemeslníci“, kteří se zde zastavovali zvláště v neděli po mši nebo po požehnání na ranní či večerní doušek. Pohostinnost této restaurace mohl ocenit i Alfons Mucha, který zde za svých studií v Brně bydlel.

Průzkum sklepních prostor pod bývalou hospodou „U fajfky“ proběhl začátkem devadesátých let. Při něm došlo k vyčištění obou studní, vyspravení zdiva i podlahy, která byla dlouhodobým působením vody téměř zničena, a bylo obnoveno schodiště, ukončené vstupní šachtou. Přístup do těchto míst je nyní umožněn pouze ocelovým poklopem umístěným v zatravněné ploše.

Aleš Svoboda
Článek otištěn v Kult 09/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Marek Herman
Máma není služka, máma je dám
apak
Knížka krátkých fejetonů o výchově a o tom, jak to vlastně udělat, aby doma bylo dobře. Marek Herman zkoumá svět malých dětí, porovnává ho s pohledem nás dospělých a hledá základní kameny, na kterých lze postavit rodinnou pohodu. Proč je dneska tolik rozmazlených dětí, proč neposlouchají a proč jim vlastně rodiče donekonečna ustupují?
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+