Historie

Zveřejněno dne 18. 7. 2021
Brněnský hotel Slavia
Horečná stavební činnost, která v Brně po likvidaci městských hradeb nastala koncem 19. století, se dotkla i souběhu Besední a Solniční ulice. Na tomto místě dal v roce 1894 postavit známý brněnský kavárník Alois Novák velký moderní hotel s restaurací a národní kavárnou Slavia. Založení tak velkého podniku však nebylo v době končícího století vůbec jednoduché.



Brněnská radnice s početným německým zastoupením neustále kladla nově vznikajícím českým podnikům překážky. Národní uvědomění, které se formovalo velmi silně právě v kavárnách, restauracích a hostincích, bylo trnem v oku německým úředníkům zvláště ve středu města. Ani Alois Novák se žádostí o povolení stavby v první fázi neuspěl, a tak se o jeho záměr zřídit Slavii rozpoutal litý boj. Blízkosti Besedního domu se úřednictvo doslova zaleklo a své zamítnutí odůvodnilo tím, že v okolí je již mnoho takových podniků a že výstavba dalšího je tudíž zbytečná. Ke svému odvolání Novák připojil dokonce i petici, kterou na jeho podporu podepsalo sedm set brněnských Čechů.

Sociální skladba signatářů zahrnovala dělníky, barony, lékaře, advokáty i písaře, konzervativce i radikály. Přesto ani tentokrát žádost neuspěla. Tímto rozhodnutím se však zřízení nové kavárny stalo otázkou cti všech českých Brňanů a jejich neustávající tlak přinutil nakonec kompetentní orgány vyřídit žádost kladně. Hotel Slavia se tak na dlouhou dobu stal jediným českým hotelem ve městě a Karel Moravec, který podnik od Aloise Nováka koupil, ho vedl opravdu příkladně. Kapacitu hotelu, která tehdy představovala 43 pokojů, rozšířil přikoupením dalších dvou sousedních činžovních domů a celý komplex dispozičně propojil. Hotel po stavebních úpravách disponoval stovkou pokojů, výtahem, elektrickým osvětlením, ústředním vytápěním a v parteru prosperovala tzv. Národní kavárna.

Ve Slavii se scházeli čelní představitelé českého Brna. V klubových místnostech hostila četné spolky a mnohá sdružení. Kavárnu proslavili i šachisté, kteří ji navštěvovali každý podvečer s takovou „matematickou přesností“, že personál i hosté přesně na minutu věděli, kdo který stůl obsadí. Objednávky „štamgastů“ se děly bez ptaní, neboť číšníci znali záliby svých hostů do nejmenších detailů, ať už se jednalo o „kávu s pěnou, cezenou nebo se škraloupem, hodně bílou či o kapucína“. Předkládání novin hostům měl na starosti vrchní číšník a pořadí bylo stanoveno následovně: nejdříve čerstvé brněnské, pak odpolední vydání Lidových novin, Hlasu nebo Moravské orlice a až potom přišla řada na mimobrněnské.

Podnik velmi dobře prosperoval a ve 30. letech minulého století měl již 118 pokojů a „veškeren komfort“, což tehdy znamenalo teplou a studenou vodu, ústřední topení, telefon a koupelnu v každém patře. V hotelu byl dámský i pánský kadeřnický salon, prádelny, dílny, garáže a před hotelem dokonce čerpací benzinová pumpa. Po druhé světové válce byl hotel částečně poškozen a jeho věhlas postupně upadal. V současné době však probíhá jeho kompletní rekonstrukce, která mu snad vrátí jeho někdejší věhlas.

Aleš Svoboda
Článek otištěn v Kult 07/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Dominik Landsman
Karanténa s moderním fotrem
Ikar
Moderní fotr, Čeněk a Nataša v karanténě! To si takhle jednoho prosluněného odpoledne dá někdo v Číně na stojáka u stánku netopýra na loupačku a za pár měsíců, na opačné straně zeměkoule, jste vy zavření doma, protože venku číhá smrt, šijete roušky a krotíte vášně hyperaktivního školáka, jehož vzdělání částečně padlo na vás – školy jsou totiž zavřené.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+