Historie

Zveřejněno dne 9. 5. 2021
Balón nad Brnem
Postupný zánik brněnského hradebního systému započal v roce 1852 vyhlášením Brna tzv. „otevřeným městem“. Prostranství pásu mizejících barokních hradeb a příkopů, tzv. koliště před někdejší Novou branou (dnes zde stojí palác Morava v Divadelní ulici) se v neděli 11. května roku 1862 stalo svědkem vzdušné plavby obřího balónu francouzského „aeronauta“ Antoina Regentiho



Nebyla to první ukázka vzduchoplavby za použití balónu v Brně. K té došlo již v roce 1850, kdy Angličan Henry Coxwell se dvěma brněnskými měšťany absolvoval dvouhodinový let nad Brnem. Francouz Regenti po dvanácti letech předvedl v Brně svoji již 46. vzdušnou plavbu inzerovanou v místních denících. Pro nepřízeň počasí však musel svůj let o týden posunout. Tehdejší tisk této události věnoval mimořádnou pozornost a veškeré dění související s přípravou letu obšírně popisoval. Prostor bastionu byl uzavřen a dělníci brněnských plynáren několik dní předem instalovali potrubí na svítiplyn, kterým měl být balón plněn. Tesaři sestavili množství lavic pro diváky včetně velké tribuny pro brněnskou honoraci, občerstvení publika bylo zajištěno polní, tzv. cikánskou kuchyní.

Účast diváků byla impozantní a sešlo se téměř celé Brno. Nadšenci zaplnili nejen prostranství bastionů a parků, ale i vikýře a střechy domů, plně obsazen byl dokonce i špilberský svah. Balón, který vyrobil za jediný den brněnský obuvnický mistr Vrabec z 900 sáhů plátna, pojmul 40 000 kubíků plynu. Antoin Regenti, štíhlý vysoký muž se silnými pažemi, s krátce střiženými světlými vlasy a jasným zrakem, na všechny přípravné práce dohlížel a byl pochopitelně středem pozornosti nejen u brněnských slečen. Plnění balónu však trvalo více než čtyři hodiny, a tak pro ukrácení dlouhé chvíle publika, které se již začínalo nudit, byla připravena i hudební produkce. Dle očitých svědků však kapela více sledovala přípravy a věnovala se občerstvení než hudební činnosti. Konečně kolem šesté hodiny večer bylo vše dokončeno a pan Regenti se rozloučil s rodinnými příslušníky, prohlédl lana i veškeré vybavení a naložil do koše svého psíka, který ho při letu vždy doprovázel. Přesně za pět minut půl sedmé se balón odpoutal od země, poměrně rychle vystoupal do výše 800 stop (240 metrů) a pomalu se nesl směrem k Lužánkám.

Po půlhodinovém letu začal balón klesat a pan Regenti se rozhodl přistát u Cacovic. Jenže kotva, kterou vyhodil z koše, se nezachytila, a tak byl vzduchoplavec nucen úzkostlivě volat na dívky, které byly v té době poblíž: „Proboha, zachraňte mne, chytněte kotvu…!“ Děvčata po chvíli přece jen sebrala odvahu a chopila se lana s kotvou. Balón je však ještě nějakou dobu vlekl, než se do záchrany zapojili místní muži, kteří ho stáhli k zemi. Během chvíle se u místa přistání shromáždily stovky lidí, kteří odvážnému „aeronautovi“ provolávali slávu. Při své další vzduchoplavbě o tři týdny později v Praze bohužel již tolik štěstí neměl, neboť jeho balón po silné bouři a dramatickém letu ztroskotal v korunách stromů u Staré Boleslavi.

Aleš Svoboda
Článek otištěn v Kult 05/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Václav Štech
Ohnivá země Václava Štecha
Národní divadlo Brno
Inspektor pojišťovací společnosti Pazdera se rodinnému kruhu svěří s nápadem kolonizovat Bosnu. Díky tomu se prý do Čech „pohrne zlato“. Svůj návrh poslal vládě do Vídně, ale stále nedostal odpověď. Proto hodlá celou věc popohnat tím, že bude kandidovat jako poslanec za Ohnivou zemi, což je problematický volební okrsek v sousedství, jehož hlavou je vzdálený příbuzný.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+