Historie

Zveřejněno dne 7. 3. 2021
Čertův náhrobek
Může se stát, aby v kostele měl svůj náhrobek ďáblův služebník? A aby se na jeho ztvárnění podílel jeden z nejvýznamnějších umělců renesanční doby Albrecht Dürer? Ano, toto vše je možné, jen ten kostel musí stát v Brně. Tady se totiž bizarnostem daří. A existence „čertova náhrobku“ v kostele sv. Jakuba, jak praví legenda, skutečně bizarní je. Ale jak už to s legendami bývá, pravdy je na ní jen část.



Být pohřben v kostele sv. Jakuba patřilo k největší cti, které se zemřelému mohlo dostat. Pouze nejváženější měšťané a prominenti mohli mít náhrobní kameny osazené ve zdech kostela. Přestože během častých úprav vnitřního vybavení chrámu bylo mnoho náhrobníků přemístěno nebo odstraněno, několik významných osobností je zde má dodnes. K nejzajímavějším patří náhrobní kámen, jenž měl kdysi uzavírat hrobku rodiny brněnského rychtáře a stavitele Kryštofa Čerta († 1600).

Proslulý člen rodu Čertů, stavitel a brněnský rodák Jan Čert (Hans Tschert, *1470, †1552), působil na počátku 16. století ve Vídni jako královský stavitel silnic a mostů. Podílel se rovněž na úpravách vídeňského hradu a dolnorakouských zámků. Nejvíce však vynikl při opevňování císařské Vídně po tureckém obléhání roku 1529. Patřil k tehdejším intelektuálům a humanistům, s nimiž udržoval velmi úzké kontakty. K jeho osobním přátelům patřil také významný malíř a všestranný umělec Albrecht Dürer, s nímž se seznámil zřejmě na říšském sněmu v Norimberku roku 1522. Dürer s Janem Čertem jako stavitelem fortifikací konzultoval i problematiku geometrie, stavitel na oplátku získal od malíře informace o nauce o perspektivě. Tehdy také malíř navrhl a v dřevorytu zhotovil Čertův rodinný znak. Ten je i součástí kamenného náhrobku ve svatojakubském kostele, který dal vyrobit pravděpodobně syn Jana Čerta Kryštof. Představuje divého muže s loveckým rohem, se dvěma chrty, gryfy držící v levé přední noze svíjejícího se hada a schéma Pythagorovy věty.

Kryštof Čert se narodil ve Vídni, kam se jeho rodina odstěhovala v roce 1509. Po smrti Jana Čerta se jeho potomci vrátili zpět do Brna a z Kryštofa se stal dlouholetý brněnský měšťan, radní a rychtář. Vyznáním však byl nekatolík – luterán. Vzhledem k dobrým vztahům se svatojakubskou farností si dal mezi léty 1586–1596 zhotovit pískovcový náhrobník (198x136 cm), který byl bez popisu umístěn v kostele sv. Jakuba. V roce 1596 byl však na faru dosazen přísně katolický farář Jan Chenetius, působící v kostele až do roku 1606. Když Kryštof Čert 13. září roku 1600 zemřel, nebylo mu umožněno být pohřben ani v kostele sv. Jakuba a nikdo se neodvážil jej pohřbít ani v žádném z brněnských katolických hřbitovů. Dne 16. 9. 1600 byla tedy rakev s tělem Kryštofa Čerta vyvezena na voze za asistence tří trubačů a dvou radních Běhounskou branou do Řečkovic, kde byl pohřben na hřbitově určeném pro nekatolíky. Náhrobník v kostele sv. Jakuba sice zůstal, ale nebyl nikdy ani označen Čertovým jménem, a tudíž ani využit k uložení jeho ostatků či ostatků někoho z jeho rodiny.

Není to zdaleka poslední zvláštnost, která se k celé problematice vztahuje. Četnost mnoha symbolů včetně zednářských ve svorníku klenby nad náhrobkem naznačují mnoho skrytých sdělení. Existence Čertova náhrobku v kostele sv. Jakuba je tedy zatím opředena tajemstvím a legendami, jež stále čekají na své vysvětlení.
Foto: Aleš Svoboda

Aleš Svoboda
Článek otištěn v Kult 03/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Marek Herman
Máma není služka, máma je dám
apak
Knížka krátkých fejetonů o výchově a o tom, jak to vlastně udělat, aby doma bylo dobře. Marek Herman zkoumá svět malých dětí, porovnává ho s pohledem nás dospělých a hledá základní kameny, na kterých lze postavit rodinnou pohodu. Proč je dneska tolik rozmazlených dětí, proč neposlouchají a proč jim vlastně rodiče donekonečna ustupují?
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+