Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha je největší knižní akce v České republice, na kterou přijíždějí vystavovatelé a hosté z více než 30 zemí a regionů celého světa. Během čtyř dní se mohou návštěvníci seznámit s takřka kompletní českou produkcí, po loňském úspěšném návratu antikvářů se letos jejich prezentace na veletrhu podstatně rozšíří.

Román odehrávající se během jednoho dne budí vždy jistou zvědavost. Pokud je jeho autorem Jiří Kratochvil, pak se jedná o velké očekávání. V případě knihy Dobrou noc, sladké sny se rozhodně naplnilo, a to v dobrém slova smyslu. Poslední kniha Jiřího Kratochvila se stejně jako většina jeho románů a povídek odehrává v Brně.

Irina Semina, ruská spisovatelka, jež má na kontě už dvanáct titulů, sepsala několik pozoruhodných povídek uspořádaných do knihy Obchod se štěstím. Ty nás podle motta na obalu knihy udělají šťastnou. Není náhodou, že dané motto mluví v ženském rodě, jelikož povídky promlouvají především k ženám.

S popularitou Murakamiho se ve světě prolamují ledy. A nejen ve světě, i u nás. Není tomu tak dávno, co japonský autor vydal novou knihu, jež ještě mnohonásobně předčila jeho dosavadní díla svou pestrou imaginací a objemností žánrů. V díle 1Q84 se realita zdá být přetransformována a hrdinové ztrácí přehled o událostech, které se bez jejich povšimnutí odehrály.

Od knihy, která vedla k Nobelově ceně, se čeká mnohé. Měla by být psaná jímavým stylem a přinést svěží vítr v podobě originálního ztvárnění. Perličkou jistě je, když takové dílo obsahuje něco málo z historie, jejíž pravdivostní hodnota je částečně potvrzena přiznáním spisovatele k autobiografičnosti.

Láska prochází žaludkem, žádná novinka. Prochází jím ale i pokora, pokání, výčitky, hřích, křivda, vzpomínky? Představy a naděje? Lze dokonce skrze jídlo nenávidět? Zdá se, že ano. Minimálně hlavní a titulní hrdina nového románu Lawrence Norfolka, John Saturnall, zjišťuje, že slavnost a hodování nejsou vždy události veselé, rozmarné a přátelské.

Jennifer Eganová donedávna představovala pro většinu českých čtenářů velkou neznámou. Až Pulitzerova cena za její poslední román přiměla jedno z českých nakladatelství k tomu, aby nám dalo možnost nahlédnout její originální způsob vyjadřování. Tříčlenné americké akademii, která spisovatelce a novinářce cenu udělila, za tento předpoklad patří velký dík.

Petra Hůlová ve většině svých děl představuje silné hrdinky žijící na okraji společnosti (Paměť mojí babičce, Umělohmotný třípokoj). Nejinak tomu je i v novém románu Čechy, země zaslíbená. Tentokrát je příběh nahlížen z pohledu ukrajinské ženy, která se rozhodne se svou rodinou hledat šťastnější život ve vysněné Praze.

Maďarský spisovatel Sándor Márai se řadí mezi nejvýznamnější evropské spisovatele druhé poloviny 20. století. Většina jeho děl byla do češtiny přeložena až v novém tisíciletí, tedy více než deset let po jeho úmrtí. Je mezi nimi i psychologický román Judita, který v českém překladu vyšel v roce 2012.

Ondřej Štindl pracuje dlouhá léta jako filmový kritik a věnuje se i rádiovému DJingu. Do obecného povědomí se však dostal až scénářem k právem oceňovanému thrilleru Pouta. A ačkoli se Mondschein, jeho literární prvotina, odehrává dle tradice dystopického románu v budoucnosti po blíže nespecifikované katastrofě, šeď bezvýchodného života pod nenápadným tlakem totality obě díla spojuje.