Filmy

Zveřejněno dne 4. 11. 2020
RECENZE: Kdo komu křivdí?
Stále umělecky potentní legenda světové kinematografie Roman Polanski, který v srpnu oslavil už 87. narozeniny, má za sebou dlouhou řadu výborných filmů a prestižních ocenění všeho druhu. U málokterého režiséra ovšem bývá takovým pravidlem, že se před jeho jméno dosazuje zbytnělé slovíčko „kontroverzní“. Ani u nejnovějšího dramatu Žaluji! tomu není jinak.



Žaluji! je po několika veskrze povedených, ale spíše nenápadných filmech zase dílem, jehož tvůrce vzbuzuje velkou pozornost. S Polanskim je spjato několik dodnes neuzavřených kauz. Z nich nejproslulejší je údajné zneužití nezletilé díky, jehož se měl dopustit už v roce 1978. Od chvíle, kdy kvůli tomu uprchl z USA, je svým způsobem psancem. A proto už jeho někdejší prohlášení, že se chystá zfilmovat tzv. Dreyfusovu aféru, jeden ze světově nejznámějších případů justičního pochybení, vnímali zasvěcení pozorovatelé nejen s očekáváním, ale také s obavami, kam přesně francouzsko-polský režisér míří a co všechno si dovolí.

Ti, kteří předpokládali poukazování na přímé paralely mezi osudem neprávem ostrakizovaného židovského důstojníka francouzské armády a filmařovým životem, se mohou cítit zklamáni. Na nic takového totiž v Žaluji! nedojde, čtení mezi řádky se víceméně nekoná. Nebýt rukopisu velezkušeného tvůrce, dá se s trochou nadsázky poznamenat, že jej mohl natočit prakticky kdokoli. Jenže málokomu by se nejspíš podařilo vtisknout převedení stěžejní události přelomu 19. a 20. století punc tak kvalitního díla.

Filmu lze dozajista vytknout skromnou, chvílemi až televizní výpravu nebo průzračné rozdělení postav na "hodné" a "zlé“, čímž se předem vzdává prakticky jakéhokoli momentu překvapení. V tomto smyslu je Žaluji! snímkem ryze staromilským, jelikož moderní soudní dramata se většinou vydávají alespoň trochu otevřenější cestou. 

Polanského asketický styl však nekoresponduje pouze s danou historickou událostí jako takovou, ale také se způsobem, jakým se podobné příběhy v minulosti natáčely. Těžko mu za načrtnutých okolností vyčítat nezájem o vnitřní pochody ústředních charakterů nebo totální redukci ženských postav. Vzhledem k tomu, že se po celou dobu pohybujeme mezi vojenskými důstojníky, jejich sošnost a neproniknutelnost sem dokonale zapadá.

V záplavě převahy barvotiskové, dokonale vycizelované produkce, která v poslední době ovládá kina (respektive ovládala je v době před koronavirovou krizí), působí Žaluji! jako závan starých, samozřejmě ne nutně dobrých časů. A díky tomu paradoxně o to svěžeji a v pravém slova smyslu výjimečněji.

Žaluji!
Roman Polanski
Premiéra 24. září 2020
www.pilot-film.cz

Hodnocení:
IMDb 72 %
ČSFD 75 %
Kult 80 %

Ivo Michalík
Článek otištěn v Kult 11/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Džian Baban, Richard Fischer
Rváčov I
Knihex
V 80. letech 20. století na Starém Městě pražském party dětí objevily Foglarova románová Stínadla. Touha inspirovat se a hrát si na Vonty brzy přerostla ve vlastní svět plný neuvěřitelných a přitom skutečných dobrodružství. Tento komiks není parafrází ani pokračováním Foglarova díla. Jedná se o beletrijní, napůl fiktivní a napůl z autentické orální historie pamětníků vycházející příběh dětí z 80. a 90. let. Generace, která zažila, poznala a objevila Staré Město pražské v jedinečné historické době tak, jako už nikdy žádná generace po nich.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+