Umění

Zveřejněno dne 16. 6. 2021
Kniha Mladí přátelé výtvarného umění (MPVU) 1960–1995 připomíná historii průkopnického brněnského sdružení
Mohlo by se zdát, že příběh, který v letech 1960–1995 psalo sdružení Mladí přátelé výtvarného umění při Domě umění města Brna, už lehce zapadl prachem. Byla by ale škoda to tak nechat – sdružení, které dokázalo nadchnout pro umění mnoho mladých lidí, vytvořilo pevná přátelská pouta a poskytlo v nelehké době svobodný prostor pro rozvoj a sdílení, si pozornost jistě zaslouží.



Kniha Mladí přátelé výtvarného umění (MPVU) 1960–1995 autorek Mariky Svobodové a Jany Vránové zaujme již svým obalem, který připomíná členskou průkazku. Uvnitř pak na čtenáře čekají nejen zajímavé informace o historii MPVU, o nejrůznějších přednáškách, besedách, happeninzích, výletech, výstavách a dalších akcích, ale také bohatý obrazový materiál a vzpomínky pamětníků, bez nichž by příběh nemohl být kompletní. Kdo to tedy byli, ti Mladí přátelé výtvarného umění?

Ideovou koncepci vtiskl MPVU jeden z jeho zakladatelů, pedagog a výtvarný teoretik Igor Zhoř. Cílem sdružení bylo iniciovat zájem mládeže ve věku 15–30 let o svět umění, ukázat skrze formy odpovídající zájmům a znalostem studentů a mladých dospělých, že umění nejsou jen díla vystavená v galeriích a muzeích, ale něco, co je všude kolem nás – v odívání, v bydlení, v designu věcí, které každodenně používáme.

Zároveň měli členové pod vedením Niny Dvořákové a Jiřího Valocha možnost aktivně ovlivňovat programovou náplň a setkávat se skrze ni s novými tendencemi v umění, kterým se v oficiálních zdrojích prostoru příliš nedostávalo. Jelikož kromě Hudební mládeže neexistovalo v tehdejším Československu jiné sdružení, jež by se cíleně zaměřovalo na mladé publikum, nenechal na sebe velký ohlas dlouho čekat – na úvodní setkání přišlo více než 700 zájemců a v prvním roce své činnosti mělo MPVU více než 1000 členů. A právě z vyprávění bývalých členů, která knihu uzavírají, je patrné, že MPVU pro ně představovalo víc než jen zájmovou organizaci. Pro značnou část lidí se jednalo o významný životní mezník, který ovlivnil jejich osobní vztahy i profesní kariéru. Jsou mezi nimi například architekt Petr Haimann, fotografka Marie Kratochvílová nebo historik umění Antonín Dufek.

Kniha vyšla u příležitosti 60. výročí založení MPVU a 110. výročí založení Domu umění. Poznatky a dokumentační materiály, které obsahuje, pocházejí z archivu Domu umění města Brna, archivu Jiřího Valocha, Moravské galerie v Brně, rodinného archivu Igora Zhoře a dalších soukromých archivů a sbírek. Knihu je možné zakoupit na pokladně Domu umění nebo objednat online na oficiálních webových stránkách www.dum-umeni.cz. Stejnojmenná výstava je instalována v prostorách Domu pánů z Kunštátu do 27. června tohoto roku.

PR
Článek otištěn v Kult 06/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Jan Procházka
Kočár do Vídně
Národní divadlo Brno
Film Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni je dodnes považován za jeden z přelomů kinematografie šedesátých let, a to zejména díky originálnímu převedení stejnojmenné novely Jana Procházky a ojedinělé hudbě Jana Nováka. Komorní psychologické drama o strachu, nenávisti a lásce na konci druhé světové války zůstává i dnes univerzálním poselstvím o relativizaci základních lidských hodnot.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+