Výstavy

Zveřejněno dne 2. 6. 2015
Jan Ámos Komenský ve fondech MZK
Akvizice sedmi svazků z díla Jana Ámose Komenského představuje po dlouhé době významný vklad do souboru, který je cíleně budován v Moravské zemské knihovně už přes jedno století. Dílo tohoto myslitele je dodnes vnímáno jako živá součást nikoliv jen evropské, ale světové vzdělanosti. Hledáme-li v naší aktivní kulturní paměti osobnost, který by byla tak obecně známa a souhlasně vnímána jako Komenský, jen těžko nacházíme ekvivalent.

Dne 11. června 1900 došlo na popud prvního ředitele Zemské knihovny moravské dr. Wilhelma Schrama k položení základu sbírky Komenského děl, která tak získala podobu instituce. Od tohoto data je soubor Komenského knih jednou z nejdéle budovaných sbírek knihovny a v současnosti čítá celkem 302 titulů, mimo jiné i dva autografy, tři rukopisné opisy děl J. Á. Komenského, 19 samostatných mapových listů a 243 svazků starých tisků. Jedná se o poměrně rozsáhlou a zajímavou komeniologickou sbírku s několika unikáty i vzácnými exempláři dochovanými na našem území v malém počtu. Zanedbatelný není ani její evropský význam, vždyť obsahuje staré tisky vydané ve 14 jazycích v 37 městech 13 zemí celé Evropy. 

Na výstavě Jan Ámos Komenský ve fondech MZK představuje Moravská zemská knihovna sbírku teprve podruhé. Prezentována zde bude rovněž mimořádně zajímavá kolekce map, která ukazuje Komenského v méně známé podobě kartografa.

Význam a postavení této sbírky v české kulturní paměti ukazuje i prostá skutečnost záštity, kterou nad výstavou převzal premiér České republiky Bohuslav Sobotka.
 
Jan Ámos Komenský ve fondech MZK
Moravská zemská knihovna, Brno
3. června – 31. srpna 2015 
Foto: www.labyrint.cz

PR
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Zita Pallavicini
Deník šílené markraběnky
Garamond
Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+