Není ani kritikou někdy až přílišné medializace podobně těžkých životních momentů. Není politickou satirou. Jednoduše, není tím vším, čím Havlovo rozloučení s divadlem je. Zároveň ale Divadlo Feste ani Sikora neskrývají snahu tím vším se svou novou hrou být.
Označení hra přitom není pro Pohřbívání zcela přiléhavé. Mnohem více Sikorovo dílo připomíná estrádní pásmo tu více a tu méně povedených vtipů a scének o Václavu Klausovi a dalších postavičkách z Hradu, české politiky nebo médií. A jako každá estráda i Pohřbívání postrádá jakoukoli sdělnost nebo dokonce obecné, nadčasové poselství a tudíž i možnost snést srovnání s tvorbou opravdu zesnuvšího prezidenta. Nechejme na divácích, zda-li je Klausův pohřeb horší než ten Havlův, o čemž se je postavy samotné hry snaží neustále přesvědčit. Pohřbívání ale zcela určitě nesnese srovnání s dramatickou tvorbou Václava Havla, do jehož „pravdoláskařského“ tábora se snaží se svým kouskem autoři nenápadně vetřít.
Jestli za něco náleží tvůrcům hry kredit, je to bezesporu odvaha při výběru tématu. A to nikoliv odvaha pustit se do kontroverze - nový kus Divadla Feste při vší snaze kontroverzní prostě není - nýbrž odvaha udělat ze sebe stejně snadný terč odmítání nebo dokonce posměchu, jakým je pro ně samotný zesnulý. Ovšem se dvěma podstatnými rozdíly: zaprvé, není založena na žádném filosofickém či občanském přesvědčení, nýbrž na pouhém vymezování se a zesměšňování. A zadruhé, jde daleko za rámec veřejného: využívá něčeho tak intimního jako je něčí smrt, aniž by dotyčnému dala možnost mít osobnost.
Zkrátka, estráda Pohřbívání nabízí pár dobrých vtipů o Klausovi. Hra Pohřbívání pouze a jenom morální a intelektuální nevkus.
Pohřbívání
Divadlo Feste
Stadec, Brno
Psáno z představení 10. června 2012
Copyright © 2005–2013 Radek Holík