Divadla

Severočeské divadlo opery a baletu Ústní nad Labem, divadla, festivaly, Dokořán, Šinkorová

Zveřejněno dne 16. 6. 2008
DOKOŘÁN: Hello, Brno! aneb Dolly z Ústí

V rámci druhého festivalového dne se na hudební scéně Městského divadla Brno představilo Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem. Divadelní scéna přivezla kus, od jehož broadwayské premiéry uplynulo letos 44 let – Hello, Dolly! Dnes již notoricky známá hudba je dílem Jerry Hermana, libreto napsal Michael Stewart.



Předlohou představení je hra amerického dramatika Thortona Wildera Dohazovačka, ryzí předlohu a základní zápletku bychom však nalezli již v římském divadle, konkrétně u Plauta. Ústecka podoba hry o Dolly Leviové (Daniela Šinkorová), která dokáže zařídit a sjednat jakýkoli, byť na první pohled nemožný sňatek, je dílem režiséra Radka Balaše, jenž se ujal také choreografie k inscenaci. Taneční scény, které doplňují jednotlivá hudební čísla, jsou na standardní úrovni a po stránce nápadové se jeví jako střed možností choreografického spektra.
Scéna Davida Marka je jednoduchá a funkční. Během představení neprodělává zásadnější změny aranžmá. Kostýmy z dílny Jolany Schofield-Izbické jsou velmi pestré, nápadité a celé inscenaci dodávají na první pohled patrný šmrnc.
Hlavní linie muzikálu o dvou dějstvích je proložena řadou komických scén. Diváka po celý večer provází humor typu „utřu si nos židlí“. Jeden příklad za všechny: lazebník, jenž holí zákazníka v rytmu Brahmsových Uherských tanců. Z hereckých výkonů nejvíce zaujal Ladislav Županič, který ztvárnil potenciálního ženicha Horáce Vandergeldera a Jolana Smyčková coby modistka Irena Molloyová.
Při hromadných tanečních a hudebních číslech bylo jeviště zaplněno díky spoluúčinkování sboru a baletu. Sborová hudební čísla však byla poněkud slabším článkem představení, neboť jednotlivým účinkujícím nebylo rozumět a celé songy pak splývaly v jakýsi rytmický hřmot a šum.


Jana Svozilová
 Přidejte k článku první komentář >> 
Severočeské divadlo opery a baletu Ústní nad Labem, divadla, festivaly, Dokořán, Šinkorová
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Richard Pipes
Dějiny ruské revoluce
Argo
Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2017 Radek Holík
Google+