Divadla

Zveřejněno dne 17. 10. 2020
RECENZE: Proč ty? Proč ne já?
Určitě jste se už někdy ubytovali v hotelu. Ať už jsou vaše zkušenosti s dočasnými ubytovacími zařízeními jakékoliv, je jasné, že se v hotelech mísí lidé – jejich tužby, strachy, krachy i jejich prachy. Přeneste se spolu s Městským divadlem Brno zpět v čase do roku 1928 do jednoho nóbl berlínského hotelu, kde na recepci střetnete barona a cestou na pokoj stárnoucí primabalerínu. 



Možná si říkáte, jak se ve vratkém a měnícím se prostředí, jako je právě hotel, dá vystavět kvalitní a pevně zakotvený příběh. Potřebujete nějaký silný motiv. Něco, co v životě potká většinu z nás. Co třeba láska a smrt? V Grand Hotelu Berlín bydlí kromě barona Felixe von Gaigerna a stárnoucí baletky Jelizavety Grushinské také smrtelně nemocný Otto Kringelein i jeho bývalý zaměstnavatel, generální ředitel Herman Preysing. A nesmíme zapomenout ani na Flaemmchen, která se touží stát hvězdou v Hollywoodu, přičemž je v kariéře stále zaseknutá jako zapisovatelka, či recepční Erik, jenž toužebně očekává narození potomka. Na vše se svým nonšalantním nadhledem dohlíží Doktor Otternschlag.

S prvními tóny se nesmíte zaleknout, s jakou rychlostí a povrchností jsou vám návštěvníci hotelu představováni. Jakmile totiž otevíráte stále více hotelových dveří, bavlnky osudů se splétají a propojují v jedno chytře a pevně zamotané klubko, ze kterého režisér Stano Slovák uštrikoval kvalitní muzikál. A jak že se mu to povedlo? Celé tajemství tkví v lidech. Špičkové nové nazvučení umožňuje naplno využít perfektních kvalit jednotlivých členů orchestru. Pompézní scéna Jaroslava Milfajta dává vyniknout výrazné taneční složce Hany Kratochvilové na plné lakýrky i baletní špičky, ať už excelentní company či emotivně výraznému motivu páru „lásky a smrti“ Barbory Remišové a Michala Matěje.

I herecké a pěvecké výkony drží vysoko nastavenou laťku ostatních složek muzikálu. Kristian Pekar jako baron von Gaigern skvěle dokáže vyvažovat svoje pěvecké i herecké dovednosti a jeho výkon působí velmi konzistentně. Radek Novotný coby Otto Kringelein dostává ohromný prostor, kterého pěvecky využívá naprosto dokonale. Městské divadlo by se nemělo bát obsazovat i do větších rolí neokoukané tváře, kterým jinak moc prostoru nedává, neboť jim to velmi svědčí a představení tak získají čerstvý a svěží nádech.

Grand Hotel se vařil v Městském divadle Brno poměrně dlouho, protože koronavirové restrikce ho nedovolily odehrát dříve než začátkem podzimu (původním termínem bylo jaro 2020). Díky tomu se jim ho dařilo udělat přesně „al dente“. Po dlouhé době je to zkrátka jedna z mála klasik, v dobových reáliích i kostýmech, která má spád a šmrnc. Kdo jednou vstoupí do Grand Hotelu, už nikdy nezapomene, že tam se ví a tam se i sní. Je tam příběhů plno k mání. Zkrátka ti stačí jen pár chvil, abys věděl, že jsi žil a v lidech život objevil.

Grand Hotel
Městské divadlo Brno
Psáno z generálky 2. září 2020
www.mdb.cz

Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 10/20
 Přidejte k článku první komentář >> 


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+