Time out

Zveřejněno dne 19. 8. 2020
Malá moravská muzea
Co si budeme povídat, letošní rok je prostě zvláštní. Začal podivným jarem, kdy se republika zastavila tak, že i nákupní centra zela prázdnotou. Nyní se po nouzovém stavu ze všeobecné paniky z možné nákazy pomalu dostávají i kulturní instituce.

Návštěva muzeí by mohla být motivována nejen přirozenou zvídavostí každého z nás, ale třeba i dobrým pocitem z podpory snah lidí, kteří přispívají k rozvoji osvěty svého regionu.
Navíc už jen letmým pohledem do internetové mapy zjistíme, že vedle velkých institucí existují i menší muzea či prosté památníky, které sice zrovna nestojí v pomyslné první linii návštěvnosti, ale přesto jsou zajímavé. Pojďme si některé představit.

Jen pár kilometrů od Brna leží v Ostrovačicích památník, který přibližuje nejen proslulý román Pohádka máje, ale i život a dílo jeho tvůrce – spisovatele a dramatika Viléma Mrštíka. V památníku najdete všechna knižní vydání románu i reakce veřejnosti na filmové, operní, divadelní nebo rozhlasové zpracování. Mnohé asi nepřekvapí, že v kraji najdete i místa, která na slavný milostný příběh lehkomyslného studenta Ríši a Helenky odkazují. Dívky z Podkomorské myslivny, jejichž socha stojí u původního umístění památníku.

Vydáme-li se od Ostrovačic na jih, dorazíme do Ivančic. O tom, že se zde narodil Vladimír Menšík, víme díky jeho vyprávění nejspíš úplně všichni. Je mu zde věnována stálá expozice složená především z osobních věcí tohoto velkého herce i populárního baviče.
Že jde zároveň o rodiště světoznámého malíře Alfonse Muchy, už tak notoricky známé není. Bohužel, jeho expozice je od loňského roku dlouhodobě uzavřena. Náhradou vám může být výstava svatebních šatů a kočárků instalovaná zde Muzeem Brněnska.

Milovníky doby nedávno minulé by mohlo zaujmout Retro muzeum Na statku. Podle autorů se jedná „o jedinečnou, největší a nejucelenější expozici běžného života z období 50. až 90. let 20. století“. Muzeum je „schované“ v brněnských Dolních Heršpicích a otevřeno má jen o víkendech.
Muzeum vinařství a venkova v Terezíně je sice poněkud dál od jihomoravské metropole, ale za zhlédnutí stojí. Byť je před rozsáhlou rekonstrukcí. Prozatím jsou zde k vidění desítky předmětů denního života, jež jsou svědectvím o umu našich předků a jejich vynalézavosti.
Na zájemce o přírodovědně/chovatelský obor je zaměřeno Muzeum včelařství Moravského krasu ve Vavřinci-Veselici nedaleko Blanska. Dozvíte se tu mimo jiné odpovědi na palčivé otázky: Kolik má včela očí? Jak vzniká med? Spí včely v noci? Proč se včely rojí?
Další muzeum, na které bych rád upozornil, je k Brnu opět blíže a je spíš technického charakteru. Jarošův mlýn se prezentuje jako Muzeum řemesla mlynářského a stojí ve Veverské Bítýšce na Bílém potoce. Během návštěvy se můžete dozvědět, jakým procesem prochází zrno, než se stane moukou.
Uznávám, že Památník Prokopa Diviše v Příměticích je od Brna už hodně daleko. Spravuje jej dokonce až Znojemské muzeum. Ale proč se nedozvědět něco o renesanční osobnosti kněze, fyzika, lékaře a hudebníka, jenž je asi nejvíce znám jako vynálezce bleskosvodu?

Závěrem je nutné zmínit, že u těchto menších muzeí je dobré si dopředu zjistit jejich otevírací dobu, protože nezřídka fungují na předchozí domluvu. Výhodou takové návštěvy je komorní atmosféra, často netradiční prohlídka, ale především podpora rozvoje pestrosti regionu. Nejen po karanténě.


Robert Žďárský
Článek otištěn v Kult 09/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lucie Tučková
Sítem slov
Novela Bohemica
Poutavá kniha romanistky Lucie Tučkové je osobitým vhledem do moderní české literatury s přesahy do 19. století a také do francouzské a italské oblasti. Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují, a vybírá si podstatná témata, která nebývají v jejich díle na první pohled zřejmá, anebo se s nimi literární kritika doposud mnoho nezabývala. Texty přitom originálně osvětlují ve většině případů tvorbu spisovatelů, které řadíme mezi velikány naší literatury, mezi nimiž jsou i Julius Zeyer, Jakub Deml, Zbyněk Hejda, Pavel Zajíček anebo Bohumil Hrabal, z francouzské literatury např. Henri Pourrat či Marie Noël. Svěží, čtenářsky přístupnou a formulačně přesnou knihu dokresluje řada neznámých či dosud vzácně publikovaných fotografií a několik překladů coby ukázek z díla.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+