Time out

Zveřejněno dne 10. 10. 2019
PŘEDSTAVUJEME: Káznice žije
Při cestě Zábrdovicemi, konkrétně mezi zastávkami Körnerova a Tkalcovská, můžete narazit na mohutný, poněkud zchátralý a zdánlivě opuštěný objekt. Přitom byl zejména ve 20. století svědkem mnoha dramatických událostí. Po letech zapomnění se někdejší městská věznice probouzí k novému životu. O tom, že káznice opravdu žije, vás přesvědčí Martina Čichoňová z projektu Barvy brněnského Bronxu.



Co je záměrem projektu s názvem Káznice žije?
Cílem projektu-konceptu je redefinovat a rozšířit účel místa s pohnutou historií. Je oslavou toho, že žijeme v jedinečném období, jež nám umožňuje dát bývalému sirotčinci a brutálnímu vězení nový smysl. Nová dramaturgie vychází z pěti linek respektujících historii i specifičnost prostoru, které se ale nebojí ani hledět do budoucnosti. Víme, že káznice pamatuje, proměňuje, spojuje, inspiruje a přesahuje. A hlavně žije! Chystá se ucelený program, který ji bude naplňovat životem. Můžete se těšit na divadla, výstavy, koncerty, workshopy anebo prostě na pivo či kávu v prostoru s neopakovatelnou atmosférou. Na program, který zapojí obyvatele z blízkého okolí i celé Brno. Který bude bavit, vzdělávat a současně připomínat dobu, již už nikdy nesmíme dopustit.

Můžete nás stručně seznámit s historií objektu?

Základní kámen komplexu, který má tři dvory a rozprostírá se mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská, byl položen roku 1770 a stavba byla dokončena o osm let později. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy vznikla věznice v Brně-Bohunicích. Za 2. světové války zde docházelo k popravám českých odbojářů a za komunismu k internaci politických vězňů. V 90. letech sloužily budovy různým účelům - Moravskému zemskému archivu, Policii ČR aj. Nyní je káznice ve vlastnictví Statutárního města Brna.

Jaké aktivity zde v současnosti pravidelně probíhají?

V káznici současně sídlí několik subjektů a iniciativ jako Post Bellum - Paměť národa, Paměť, TIC (Turistické informační centrum) a Barvy brněnského Bronxu, které zaplňují prostor mnoha aktivitami. Od komunitních po duchovní, jako například mše svatá jednou za měsíc nebo hudební Ghettojamy. TIC zde pořádá pravidelné prohlídky objektu.

Berete v potaz také pietní rozměr místa?
Respekt k budově, její historii a osudům těch, kteří v ní trpěli, je a zůstane důležitou složkou objektu i programu v něm realizovaném. Dramaturgie ctí, že do káznice nevcházíme jako do prázdného prostoru. Je naplněna mnoha osobními příběhy, proto je třeba posuzovat například vhodnost některých produkcí. Vzpomínkové a pietní aktivity (kladení věnců, různé besedy, prohlídky s pamětníky) jsou důležitou a přirozenou součástí dění v káznici. To vyjadřuje spolupráce s organizacemi jako Post Bellum nebo Občanské sdružení Paměť. Respekt k historii však nemusí být brzdou v hledání nových forem sdílení historických témat. Ve spolupráci s umělci, zážitkovými pedagogy či tvůrci městských her lze připravit např. nevšední interaktivní prohlídkový okruh pro studenty a mnoho dalšího.

Jakou roli hraje skutečnost, že se káznice nachází uprostřed brněnského Bronxu? Pracuje se s tímto aspektem nějak?
Okolí ulic Cejl, Bratislavská a Francouzská se v posledních letech dynamicky mění, čile se tu staví, buduje a opravuje. Do lokality se stěhují noví lidé. Věříme, že právě ve zdejších obyvatelích spočívá budoucnost čtvrti. Pomáháme zlepšovat soužití mezi místními, ať už jde o starousedlíky, nebo ty, co se sem právě přistěhovali. K tomu nám pomáhá i objekt káznice, kde jsme otevřeli komunitní centrum, v němž podporujeme divadelní, hudební, taneční, výtvarné a spolkové aktivity.

Jaké jsou plány do budoucna?

Protože v podstatě ve všech velkých evropských městech existují kreativní centra, objevila se tato myšlenka i v Brně. V roce 2011 oslovilo město Jihomoravské inovační centrum, které vytvořilo studii proveditelnosti. V jejím rámci byla mimo jiné zmapována kreativní odvětví v Brně. Záměrem projektu Kreativního centra v káznici je vznik "inkubátoru" pro začínající podnikatele v takzvaných kreativních průmyslech. Centrum by mělo poskytnout fyzický prostor pro kreativní tvůrce, poradenství, workshopy a konzultace, zaměřené na kreativní profese. Dále by mělo být místem pro prezentaci tvůrčího procesu i vytvořených děl, případně jejich prodej. Cílem není do sebe uzavřená komunita kreativců, ale naopak komunitně-kulturní centrum přístupné veřejnosti. To může do města přilákat nový druh investorů, napojených na kreativní odvětví. Chceme podchytit tvořivý potenciál talentovaných lidí a zamezit tak jejich odlivu mimo Brno. Architektonickou soutěž o vybudování Kreativního centra vyhrál pražský atelier KAVA a přestavba by měla být realizována v letech 2020-2022.

Má-li někdo nápad, jak káznici využít, co musí udělat?

Pokud se vám líbí prostor káznice a máte nápad, jak jej oživit, sdělte svůj koncept TIC Brno nebo zkontaktujte Barvy brněnského Bronxu: barvy@tripitaka.cz.

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 10/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lenka Horňáková-Civade, Anne Delaflotte Mehdevi
Praha-Paříž, do vlastních rukou
Argo
Lenka žije ve Francii a Anne v Čechách. Lenka je Češka a Anne Francouzka. Ačkoliv by se zdálo, že si tyto dvě evropské kultury musí být blízké a život v jedné či druhé zemi dost podobný, každodenní potýkání se s realitou svědčí o naprostém opaku. Překvapení, pobavení i naštvání jsou málem na denním pořádku, rozdílné vnímání toho, co je nebo není správné, co je nebo není normální a co je nebo není přijatelné, může život pořádně zamotat. Přítelkyně, která prožívá více méně to samé, ale v „mé“ vlasti, je tedy ta pravá osoba, která může leccos vysvětlit, ale hlavně všechno pochopit. S notnou dávkou humoru a za pomoci kamarádčiných dopisů se s novým domovem lze sžít mnohem snáz.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+