Divadla

Zveřejněno dne 16. 4. 2019
RECENZE: Za snem na kladinu a ještě dál
Snad každý má v životě nějaké sny. Je dozajista velmi těžké vytyčené cíle plnit, a to i když na cestě za nimi nemusíte projíždět žádnými většími serpentinami nebo zastavovat před zátarasy, které osud umně hází do vaší životní pouti. A co teprve, když se rozhodnete stát se v patnácti špičkovou gymnastkou a o jedenáct let později vás vyhlásí nejlepší sportovkyní světa.



Životopis Věry Čáslavské by se dal jistě odbýt výčtem její sbírky medailí, jež je tak početná, že by opravdu vydala na dlouhý seznam. I když se však nezdá, že by mohla být slavná sportovkyně skutečně z masa a kostí, věnuje se námět Simony Petrů i režie Terezy Karpianus s velkým důrazem také osobám, o které se mohla Věra v horších chvílích opřít nebo se od nich odrazit ode dna. 

Shrnutí jejího života začíná samozřejmě u zvědavého děvčete. Touží být stejně dobrá jako její učitelka Eva Bosáková. Záhy ji však dokonce předčí, což rázem změní dvě kamarádky na rivalky. Věřina sláva neuniká sportovci Josefu Odložilovi. Běžci bezpochyby imponují její úspěchy a Čáslavská zase v Odložilovi, i přes svoji kariérní ambicióznost, vidí otce svých dětí. Ani Věře se však nevyhýbají problémy. S Odložilem sice zplodí dva potomky, ale postupně zjišťuje, že je spíš než vzorný otec velký piják a despota. Aby toho nebylo málo, kvůli svému podpisu manifestu Dva tisíce slov se ocitla pod drobnohledem vládnoucí strany a dokonce ji i vyloučili z Československého svazu tělesné výchovy a sportu.

I když cítíte nezpochybnitelný nádech školního představení, které hra nezapře svojí linearitou s důrazem na výkladovou stránku příběhu, stejně vám neuniknou schované jinotaje. Právě ony posouvají hru o úroveň výše. Herecké výkony jsou poměrně vyrovnané. Gabriela Štefanová vykresluje Věru s respektem, ale i potřebnou uvěřitelností. Nejsilnější momenty sestávají z jejího závodění v Japonsku a interakce nebo konfrontace s Odložilem Jana Grundmana. Naopak jako slabší se jeví vykreslování cvičení na bradlech či hrazdě, při kterém se samozřejmě musí počítat s prostorovými i dispozičními fyzickými limity herců. 

Největší devízou Věry je vykreslení režimů z obou stran pomyslné mince, zejména ukázání jejich kladů i záporů. Divák na začátku možná očekává, že představení pokryje celý životní příběh Čáslavské. Vadou na kráse například zůstává absence jejího boje s depresemi a závislostí na lécích, a třeba také poměrně málo obrazů z nedávné minulosti. Nicméně necelé tři roky od její smrti je jistě důležité si její odkaz připomenout, a to třeba i na divadelních prknech.

Věra
Národní divadlo Brno (Reduta)
Psáno z reprízy 22. února 2019
www.ndbrno.cz

Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 04/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lukáš Hejlík
365 - Gastromapa Lukáše Hejlíka
Došel karamel
Herec Lukáš Hejlík se věnuje blogu Gastromapy už 6 let! Objíždí české luhy a moravské háje a každý den přináší jeden tip na místo, kde se lidé můžou dobře najíst, napít, dát si skvělou kávu nebo něco sladkého. Za ty roky projedl přes milion a půl, navštívil skoro půl druhého tisíce podniků, a tak bylo na čase to posunout dál. Nejdřív vznikla appka a teď i knížka Gastromapy. Jmenuje se 365 - Gastromapa Lukáše Hejlíka, a to hned z několika důvodů – dělal ji 365 dní, má 365 stran, ale především přináší 365 tipů. Kniha má 31 kapitol, jedna vás vezme s sebou na výlet po Česku, další vás zavede na přísnou snídani, na rychlý oběd, na jídlo z foodtrucku nebo za tím největším zážitkem! Ukáže vám místa, kde byste rozhodně žádný skvělý podnik nečekali. Nebo vás nechá proletět se po těch nejlepších kuchyních světa.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+