Výstavy

Zveřejněno dne 13. 4. 2019
RECENZE: Co všechno se dá sbírat
Je známo, že současná muzea mají své předchůdce v tzv. kabinetech kuriozit, které si už od renesance zakládali panovníci a šlechtici při svých rezidencích. V nich shromažďovali vše, co jim přišlo pozoruhodné – od přírodnin přes mince až po historické vykopávky. A právě tímto originálním způsobem se Moravské zemské muzeum (MZM) rozhodlo předvést něco ze svého bohatství největší muzejní instituce na Moravě.

Samo totiž ve svých počátcích vyrostlo právě z takovýchto sbírek aristokratů, jako byli Mitrovští, Salmové či Auerspergové, kteří je v roce 1817 mecenášsky věnovali nově založené instituci.

Výstava Chvála sběratelství představuje stylizovaný kabinet fiktivního sběratele, který jako by vypadl z nějaké prastaré fotografie. Ocitnete se ve fascinujícím pokoji, jemuž na stěnách, skříních a policích vévodí exotičtí živočichové, ať už vycpaní, vysušení, propíchnutí špendlíkem nebo plovoucí ve formaldehydu. Pokud jste dosud netušili, jak vypadá žralok šotek, několikametrový velekrab japonský či přirození vorvaně, máte tu nejlepší příležitost to zjistit.

Nuda nehrozí ani dětem, které budou mít oči navrch hlavy ze všech těch roztodivností, jež doposud viděly jen v učebnicích: vývojová stádia hadů, kostra a vnitřnosti kočky, děsiví sklípkani či nádherní pestrobarevní motýli. Ve zbývající, již „sušší“ části se představují sbírky dalších oddělení MZM (dějin divadla, literatury, hudby). Coby ten největší highlight se tu skví pluh, jímž vyoral brázdu samotný Josef II.

Pro velký úspěch byla Chvála sběratelství prodloužena do 30. června 2019. Nenechte si uniknout tuto mimořádnou a obzory rozšiřující podívanou!

Chvála sběratelství. 200 let služby moravské vědě a kultuře
Moravské zemské muzeum
9. září 2017 – 30. června 2019
www.mzm.cz


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 04/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Pavla Horáková
Teorie podivnosti
Argo
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+