Výstavy

Zveřejněno dne 14. 1. 2018
RECENZE: Prefabrikovaný domov
Téma bydlení získává ve světě tuzemských galerií poslední dobou na oblibě. Zatímco například tzv. kolektivním domům se v současnosti věnuje olomoucké Muzeum moderního umění, Brno má od listopadu svůj Paneland. Po zveřejnění rozhovoru s jejím kurátorem v minulém čísle jsme se výstavě tentokrát sami podívali na zoubek.



Paneland těží z toho, že prezentuje něco, co se téměř každého nějak osobně týká. Moravská galerie se navíc mazaně rozhodla přilákat i náhodné kolemjdoucí proměnou své fasády, jejíž rohová část simuluje panelový dům. Projekt přibližuje nejen fenomén bydlení v panelácích, které trvale poznamenaly tvář českých a slovenských měst, ale seznamuje i se samotným procesem jejich výstavby a jednotlivými typy panelových domů včetně možností jejich vybavení. Velmi omezených, pochopitelně. Největším lákadlem je pak do detailu vycizelovaná replika klasického panelákového 3+1, jímž lze volně procházet a šmejdit ve skříních a zásuvkách. Výkřiky typu: „Jé, tohle jsme měli doma!“ při tom rozhodně nechybí…

Dle mého názoru je nejpřínosnější částí výstavy reflexe proměny vnímání panelových sídlišť. Od předmětu pýchy a důkazu vyspělosti československé společnosti se sídliště po roce 1989 propadla do pozice něčeho trpěného, za co se spíše stydíme. Výborně to ilustrují vystavené normalizační pohlednice měst, které vedle historických náměstí a kostelů hrdě prezentují šedé betonové krabice. Z dnešního pohledu něco absurdního. Dějiny jsou ale nevyzpytatelné a estetická měřítka jakbysmet – kdo ví, co budeme dávat na pohlednice a na co budeme nostalgicky vzpomínat za padesát let...

Paneland. Největší československý experiment

24. listopadu 2017 – 18. března 2018
www.moravska-galerie.cz


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 01/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Novinky:
Erik Tabery
Opuštěná společnost. Od Masaryka po Babiše
Paseka
Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+