
Autor se pokusil povídky spojit krátkými intermezzy, ale vzhledem k odlišnosti vybraných příběhových schémat se mu to příliš nepodařilo. Jako by k sobě slepoval kousky špatnými stranami. Čtenář pak hledá smysl celé sbírky, ale nic pořádného nenachází. Snad kdyby ho autor zbytečně nehnal do svých představ.
Jednotlivé povídky jsou si navzájem velmi podobné zvolenou vyprávěcí technikou. Příběhy obyčejných lidí, které místy připomínají Svěrákovy postavy, jsou vykresleny dlouhými monologickými pasážemi a v některých místech se jejich vyprávění dokonce několikrát opakuje – zda to bylo účelem, nevím. Příběhy samy o sobě jsou zajímavé, ale kvůli někdy až příliš složitému a zbytečnému vyprávění se jim čtenář vzdaluje.
Jedna část se ovšem výše zmíněnému vymyká, a to nejen svým tématem, které je samo o sobě úsměvným, ale i stylem vyprávění. Kamarád Kuba je opravdu svěží, humorná a nápaditá povídka. Čtenář v ní najde elán, energii i chuť si přečíst další takovou povedenou povídku. Škoda, že ji Jiří Drašar nechal ve vazbě osamocenou.
Cesta ohněm a jiné povídky
Jiří Drašar
Fragment, 2012