Divadla

Divadlo Barka, Limonádový Joe, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Járy Pokojského, vozíčkáři, představení Divoký západ

Zveřejněno dne 5. 3. 2010
RECENZE: Limonádový Joe bez bariér
Divadlo Járy Pokojského si troufá. V tom nejlepším smyslu slova. Divadelní spolek amatérských nadšenců je známý spíš jako revival Divadla Járy Cimrmana, ale teď přišel a přijel s tanci a zpěvy ve hře z roku 1944 a bez problémů se zakousl do tříhodinové jízdy po Divokém západě.

Na jevišti je přítomna kapela, vše umně zabaleno do sebeironického stylu Divokého západu s moderními prvky, včetně vestiček a návleků zhotovených z karimatek a opasků na pistolky zakoupených v hračkářství. Kvituji s povděkem, že všechno střílení je víceméně symbolické, tudíž člověk nemusí nadskakovat při každém zmačknutí spouště. V hlavní roli vystupuje David Kalousek, klaďas, až člověku skřípou zuby, a v roli nezkrotné Tornádo Lou talentovaná Eva Křivánková. Lou zpívá, tančí, sexapell z ní jenom tryská, samozřejmě se nedá ubránit srovnání s filmovou Květou Fialovou, ale Eva se rozhodně nemá za co stydět, uhraje to s přehledem. Hvězdou souboru je bezpochyby Hynek Latta, který si roli záporáka Horáce St. Claira vychutnává. Slizký, podlý, podvodnický a zároveň roztomilý umí být málokdo.
Představení má spád, kluci a holky už to mají „zmáknuté“, kolečková křesla se stávají rekvizitami. Jen dvě věci mě zarazily. Nevím, proč režie nutí padnout Joa na zem, divák má pocit, že to musí Davida šíleně bolet, a proč nechává Libora Doležala v roli Ika Kugglese potupně táhnout, z toho jsem měla stejný pocit bolesti.

Hudební čísla nenechají nikoho chladným, snad se nenajde nikdo, kdo by s sebou nešil, nepodupával si nebo netleskal. Whisky to je moje gusto, s tanci a zpěvy na stole, kdy opravdu zpívá celý sál, anebo nesmírně vtipná kotlíková píseň k navození atmosféry osamělé prérie, jsou pomyslnou třešinkou celého představení.

Rozhodně si nenechte Limonádového Joa ujít. Koncentrát nadšení vypuštěný do ovzduší je natolik silný, že polapí každého. Snižuje propast mezi vozíčkáři a chodci, a to je jedině dobře. „Jaroušci Pokojští“ hrají za dobrovolné vstupné, výtěžek je použit na činnost Archa community, o.s.


Limonádový Joe
Divadlo Barka
Premiéra 27. února 2010
Psáno z veřejné generálky 26. února 2010

Foto: Renata Stejskalová

Blanka Černá
 Přidejte k článku první komentář >> 
Divadlo Barka, Limonádový Joe, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Járy Pokojského, vozíčkáři, představení Divoký západ
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Rudolf Havlík
Po čem ženy touží - DVD
Cinemart
Charismatický cynik Karel Král (Jiří Langmajer), na kterého ženy letí, je šéfredaktorem časopisu Playboy. Jednoho dne jeho nezávazný způsob života utrží hned několik ran. Dostane výpověď kvůli průšvihům a poklesu prodejnosti časopisu, bývalá manželka a dcera ho opět naštvou, neznámá žena mu nabourá auto a na jeho místo je dosazena pohledná mladá šéfredaktorka Leona. Karel vyřeší problémy po chlapsku – společně s nejlepším kamarádem se opije a v dobrodružné noci si přeje, aby se stal ženou, protože „ženský to mají v životě mnohem jednodušší a on je na tom kvůli nim bídně.“ Ráno Karel zjistí, že následkem noční alkoholické „jízdy“ a zásahem vědmy Zoltany se stal ženou. Karel se musí vyrovnat nejen s novým vzhledem, ale hlavně se naučit fungovat v ženském těle a zjistit, zda to mají ženy opravdu snazší?
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+