Knihy

novinka, próza, Viktor Labský, carpe diem

Zveřejněno dne 6. 6. 2008
RECENZE: Zápas o přežití
Velmi zdařilý soubor devíti povídek a novel s názvem Rozcestí mimo civilizaci je dílem novináře, učitele, tlumočníka a auditora Viktora Labského. I když jde v naší zemi o člověka méně známého, v zahraničním tisku byly uveřejněny již desítky jeho článků a povídek.

V Praze byly zatím vydány jen čtyři soubory povídek různými neoficiálními nakladatelstvími, takže zmíněná kniha znamená pro Viktora Labského první oficiální vstup na českou literární scénu.
V tomto čtivém díle, kde autor čerpal ze svých osobních a cestovatelských zkušeností, jsou přiblížena místa s nedotčenou přírodou, jakými jsou Aljaška, Yukon nebo přírodní parky Ontaria, Alberty a Britské Kolumbie. Do těchto i jiných exotických míst vtisknul autor hluboké lidské příběhy, které často přerůstají v zápasy o přežití. V mnoha zápletkách s nečekaným rozuzlením lze najít tvrdé životní zkušenosti, které mění charaktery a osudy hlavních hrdinů pro zbytek života.
I když se místy zdá být kniha zbytečně rozevlátá a detailní popisy konkrétních podmínek, ve kterých se dané události odehrávají, až nudí, přesto si milovníci klasické prózy přijdou na své. Nechybí překvapivá dramata, autorův sloh je naprosto bravurní a kniha se čte téměř sama. Rozhodně stojí za přečtení.

Viktor Labský: Rozcestí mimo civilizaci
Carpe Diem, 2007


Lucie Košťálová
 Přidejte k článku první komentář >> 
novinka, próza, Viktor Labský, carpe diem
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Duong Nguyen Jirásková
Banánové dítě
BizBooks
Jsem banánové dítě – zvenku žlutá, uvnitř spíše bílá. Na svůj žluto-bílý svět se snažím dívat s nadhledem a psát o něm lehkým perem. Politicky nekorektní (sebe)ironie, švejkovský humor, nadsázka, prořízlá huba, která by ve Vietnamu byla okamžitě zalepena izolepou – to vše tvoří moji osobnost a knihu. Ta obsahuje dvacet příběhů z mého života. K některým zásadním událostem přidal svůj pohled na věc můj český muž.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2017 Radek Holík
Google+