Divadla

Deník krále, Městské divadlo Brno, Činoherní scéna, Igor Ondříček, Střežený Parnass, Daniel Landa, Zdenek Plachý, Jiří Šimáček

Zveřejněno dne 29. 10. 2007
Deník krále

Novou původní hru, kterou na motivy dramatu Viktora Huga Král se baví a opery Giuseppe Verdiho Rigoletto připravil Zdenek Plachý a Jiří Šimáček, uvede činoherní scéna Městského divadla Brno pod názvem Deník krále.



Režisér inscenace Zdenek Plachý, mj. v současnosti nový šéf činohry Národního divadla v Brně, nastudoval se souborem MDB původní text, jehož autorem je on sám spolu s Jiřím Šimáčkem (oba jsou protagonisty brněnského volného sdružení Střežený Parnass).
Ústřední postavou hry je bývalý mafiánský šéf přezdívaný Král (hraje Igor Ondříček), který se po několika letech vrací do Marseille, aby zde vyřídil určitý obchod. Je však postřelen. Na útěku je nucen se ukrýt u zahořklého misantropického intelektuála Cyrila Abidiho. Zanechává u něj deník, který původně psal pro svého ztraceného syna. Abidi otevírá jeho stránky, jež na počátku povýšeně komentuje.
Hra nabízí na jedné straně napínavý příběh s vpády mystických postav, a na druhé komediální „živočichopis“ postav a postaviček pohybujících se na poli zločinu. V inscenaci zazní píseň českého zpěváka a skladatele Daniela Landy, který je navíc kmotrem tohoto titulu.

Městské divadlo Brno
Hudba a režie: Zdenek Plachý. Scéna: Markéta Oslzlá. Kostýmy: Martina Zwyrteková. Účinkují: I. Ondříček, V. Skála/M. Dohnal, I. Vaňková, J. Mazák, V. Blahuta, M. Havelka, E. Jirková, M. Lalková, J. Jackuliak, A. Novotný, L. Janíková ad.
Premiéra: 2. listopadu 2007, 19:30


Iveta Macková
Článek otištěn v Kult 11/07
 Přidejte k článku první komentář >> 
Deník krále, Městské divadlo Brno, Činoherní scéna, Igor Ondříček, Střežený Parnass, Daniel Landa, Zdenek Plachý, Jiří Šimáček
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Pavla Horáková
Teorie podivnosti
Argo
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+