Hudba

Pepa Nos, Bojové písně, hudba, CD

Zveřejněno dne 1. 2. 2007
RECENZE: Rovnou za (Pepou) Nosem

Pepa Nos se sice zpěvu věnuje profesionálně od roku 1974, ale STB smýšlela jinak. Musel se tedy poměrně záhy uchýlit k úplně jiné činnosti: vyučoval angličtinu a francouzštinu a stal se učitelem jógy. Možná díky ní si zachoval svoje zásady. (Dodnes vede každoročně kurzy jógy u moře.) Ale zpět k hudbě, i když ono spolu vše souvisí.



Pepa Nos si jde zcela svou cestou ve všem. Pořádá vlastní festivaly, je iniciátorem festivalu Krylonoce, jelikož má výhrady k organizaci na jiných festivalech. Vydává si desky sám…
Učinil tak naposledy v roce 2000 (pokud nepočítáme alba výběrová), po sedmi letech tedy přichází s původním albem, které je anoncované jako velice ostré. Samy názvy písní nenechají nikoho na pochybách, že Nos se drží své svérázné poetiky (Japný blboun, Blues o hovně, Curva desolata) a jazykových hříček. Na albu hostuje francouzský hudebník, skladatel a zpěvák Damien Riba.
Někde jsem se dočetla, že Nos je folkař dvou tváří. Všichni si pamatují, když zpíval svůj snad největší hit Země je kulatá. Sarkasta a moralista, který se šklebí a pitvoří. Vydává nejrůznější zvuky napodobující nástroje. Ale zároveň dovede pak překvapit jako docela vážný autor poetických a melancholických písniček. Sám, jak zazní i v dokumentu, je zastáncem vyváženosti.
Limitovaně vychází jako součást CD také dokument na DVD pořízený na koncertech ze Slovenska. Zazní tu samozřejmě i oblíbené Nosovy hitovky jako Pivovarnická, Země je kulatá a Agent si aj ej,a to v současné, poněkud jiné podobě. Dokument ukazuje Pepu Nose jako velice muzikálního člověka, který hovoří o nedůvěře k velkým vydavatelstvím a o všeobecně stoupajícímu nedostatku úcty k hudbě.
Podobně vyhraněný a kritický postoj se ukazuje i na desce. Na jednu stranu je potěšující vidět tak vzácný úkaz, na stranu druhou jeho kritika je někdy už trochu vyšumělá. Nepochybuji, že se najde řada posluchačů, zejména skalních fanoušků, kteří se s ním zcela ztotožní nebo mu budou alespoň nadšeně naslouchat. Najdou se však i takoví, kteří jej odmítnou.

Pepa Nos: Bojové písně
Carpe Diem, 2006

Markéta Havelková
Článek otištěn v Kult 02/07
 Přidejte k článku první komentář >> 
Pepa Nos, Bojové písně, hudba, CD
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lenka Horňáková-Civade, Anne Delaflotte Mehdevi
Praha-Paříž, do vlastních rukou
Argo
Lenka žije ve Francii a Anne v Čechách. Lenka je Češka a Anne Francouzka. Ačkoliv by se zdálo, že si tyto dvě evropské kultury musí být blízké a život v jedné či druhé zemi dost podobný, každodenní potýkání se s realitou svědčí o naprostém opaku. Překvapení, pobavení i naštvání jsou málem na denním pořádku, rozdílné vnímání toho, co je nebo není správné, co je nebo není normální a co je nebo není přijatelné, může život pořádně zamotat. Přítelkyně, která prožívá více méně to samé, ale v „mé“ vlasti, je tedy ta pravá osoba, která může leccos vysvětlit, ale hlavně všechno pochopit. S notnou dávkou humoru a za pomoci kamarádčiných dopisů se s novým domovem lze sžít mnohem snáz.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+