Výstavy

Ladislav Dydek, malíř, Itálie

Zveřejněno dne 4. 10. 2006
Zemřel malíř Ladislav Dydek
Ladislav Dydek, malíř a zakladatel skupiny Máj, narozený v Brně, činný v Praze a od roku 1969 žijící v Itálii, zemřel 6. září 2006 ve věku 87 let v italském městě Maderna, kde je také pochován.

Ladislav Dydek byl disidentem režimu, protože nechtěl malovat „sociální realismus“ a schválně se v 60. letech zaměřoval na zakázané abstraktní umění. Vlast opustil v roce 1969 zároveň s manželkou, kunsthistoričkou Jarmilou Dydkovou a jedenáctiletým synem. Zamířili do Itálie, kde zakotvili na Gardském jezeře. Velkou pomocí jim byl Don Angelo, opat kláštera karmelitánů. Dnes je v krásných prostorách kdysi poutnického místa, vedle nádherného románského kostela, umístěna stovka Dydkových obrazů. Doslova jeho pinakotéka.
Ladislav Dydek se později odstěhovat do nedalekého města Fasano, stále na jezeře, a naposled do vedlejšího Maderna. Tam 6. září 2006 zemřel a je pochován. „Zemřel ve spánku a skoro se usmíval,“ říká Jarmila Dydková.
Dydkovy obrazy jsou z velké části v kolekcích italských, německý a švýcarských sběratelů. V roce 2005 byla též uspořádána velká souhrnná výstava na zámku v Mikulově, a to ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Poslední jeho výstava se konala před několika měsíci v českém kulturním středisku v Římě.
Až do poslední chvíle byl Ladislav Dydek činný. V nedávných letech hlavně kreslil neuvěřitelně zajímavé „dvouakty“ – spojení očí, rukou i těl. V nejbližší době bude vydán výběr jeho posledních kreseb na téma Lásky a nelásky.


Svatava Vynal
 Přidejte k článku první komentář >> 
Ladislav Dydek, malíř, Itálie
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Pavla Horáková
Teorie podivnosti
Argo
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+