Knihy

česká filmografie, film, režiséři, životopis, srovnání, kritika, tip na dárek, kniha

Zveřejněno dne 15. 4. 2012
RECENZE: Kvalitních uměleckých monografií nemůže být dost
Hodnotit publikace věnované životu a dílu Gustava Machatého, respektive Ladislava Helgeho společně, se přímo nabízí. Vyšly v rámci stejné edice v nakladatelství Host a většina tvrzení platí pro obě stejnou měrou. A to navzdory tomu, že režiséři tvořili v odlišných etapách dějin československé kinematografie.

Tato skutečnost sice determinuje povahu popisovaných jevů, avšak Jiří Horníček v případě první i Petr Bilík u druhé zvolili téměř totožnou struktury knihy. A především, obě monografie můžeme označit jako zdařilé.

Obě knihy jsou chronologicky koncipované v závislosti na vývoji dané filmografie. Autoři se zabývají jednotlivými filmy. Pro Horníčka se stal stěžejním nástin okolností vzniku konkrétních děl, z něhož vyplývá Machatého zaujetí médiem filmu jako takového. Bilík se mimo společensko-politického pozadí zaměřuje i na (hodnotný) stylistický rozbor Helgeho snímků, z nichž především Škola otců, Velká samota a Stud vzbudily svou kritičností v 50. a 60. letech minulého století rozruch přesahující oblast soudobé umělecké scény. Původní text zde navíc doplňuje obsáhlý rozhovor s režisérem, z něhož je více než patrný obraz tvůrce inteligentního a přemýšlivého. Nebojí se i docela kontroverzních prohlášení, přesto zůstává skromný, i když ne za každou cenu a falešně.

Zásadní přínos obou publikací spočívá ve způsobu, jakým se vymezují vůči navyklé formě domácích monografií o českých „hvězdách stříbrného plátna“. Ty totiž většinou sestávají pouze z více a častěji méně podložených „historek z natáčení“ a nadužívaného vyzdvihování osobních i tvůrčích kvalit konkrétní persony. Horníček oproti tomu při hodnocení zůstává vzorově objektivní a většinu tvrzení dokládá ukázkovou prací s primárními i sekundárními prameny, zohledněnou v nerušivých poznámkách pod čarou. Petr Bilík se opírá v prvé řadě o dobovou recepci filmů. V tom měl samozřejmě výhodu, jelikož v době Machatého aktivního období nebyla filmová publicistika dostatečně rozšířená a nedalo se o ní hovořit jako o vědní disciplíně. Ačkoli můžeme oba texty ocenit přízviskem odborný, zůstávají dle mého lehce stravitelné i pro čtenáře navyklého na odlehčenější způsob psaní.

Díky přibližování stavu hned několika uměleckých kontextů v daných dobách mohou knihy společně sloužit jako ideální průvodce soudobými stavy kinematografie (v Machatého případě i zahraniční), pokrývající rozsáhlé období. Jejich význam tak nabývá hned několika poloh a všechny jsou svým způsobem užitečné. Kéž budou podobné monografie následovat, zajímavých českých režisérů registrujeme v historii našeho filmu dostatek.


Jiří Horníček: Gustav Machatý – Touha dělat film
Petr Bilík: Ladislav Helge – Cesta za občanským filmem
Nakladatelství Host
www.hostbrno.cz


Ivo Michalík
 Přidejte k článku první komentář >> 
česká filmografie, film, režiséři, životopis, srovnání, kritika, tip na dárek, kniha


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+